Chodil ven a sledoval hvězdy
Chodil ven a přál si
Pod rouškou ticha a rouškou tmy
Byl venku, snil si
Stal se strážným a hlídal sebe
Pochodoval stále kolem
Nezavřel oči, když střežil nebe
A brodil se bahnitým polem
Sleduj ho teď a vyprávěj mu
Jdi za ním skrz to bahno
Řekni mu všechno, hlavně pravdu
Ať nezná jen to málo
Přej mu, ať prozře dříve
A snaž se, aby věděl
Že život čeká a život dříme
A že je pouze jeden
..ale možná taky, že by mu bylo dobře, kdyby se na čas stal strážcem majáku...hledět do nekonečného moře a do nebe nad ním se klenoucího a v dálavách jím prostupujícího-člověku jistě daruje a nasadí křídla...
13.10.2023 22:33:47 | Frr