Odmítnutí

Tak tady sedím a čtu Tvé řádky
znovu a znovu ohlížím se zpátky
naděje v srdci právě teď umřela
a já připravena jsem nebyla
tohle jsem nechtěla

noc přede mnou stojí a ticho v ní hluboké
nemilosrdně vyhlíží noci mé bezesné
kapička z oka teče mi po tváři
srdéčko
duše má
najednou nezáří

srdce mé sužuje strach a bol ve smutku
jako dýku cítím teď slova odmítnutí
jak kdyby motýli kolem raněného létali jsou slova o našem přátelství jež mají povznést tu hlubokou jámu

nevidím neslyším nic kolem sebe
jen pomyslnou klec ze které hledám únik
proudy řek po tváři stékají
ne prosím ne
já už nechci
to bolí
prosím
už ne
volá a křičí mé tělo a srdce na kousky
to jsem tak hrozná a nehodna lásky chce křičet malá holka ve mne
proč v sebe nevěří proč odmítnutí ji tolik setne
k zemi padá pláče a žebrá
lásku a krásu teď v sobě neshledá
hledá jak slepec cestu ven z bolesti
neví kudy jít překážky jsou moc veliké

chci být Tvou
proč takhle intenzivní pocity mám
ptám se a znovu a znovu pláču
proč to tak bolí vždyť by přece nemělo

obejmi mou duši nenech ji samotnou
ztrácím co nikdy nebylo mé
ztrácím víru v lásku a partnerství
ztrácím víru v sebe

odpusť mi má slova
už je to tak dlouhé trápení
pomoc živote
nenech mne vyhasnout

asi se mi rozkočí srdce