Anotace: ...
Jsi jak pouštní víla,
nahota tvá je čistý vzduch.
Lesklý vítr hýbe stromy,
i tvé sukni dodal pohyb,
i tvému srdci dodal pocit,
jen, že rozhodil ti vítr vlasy..
Sleduji tě skrze tebe,
mám rád tě, i když tolik chyb.
Sám nejsem víc, než porouchaný
stroj na slovní obraty..
Tam kde slova, činy býti mají,
dobu k svému převrátit.
Až naivně ty písně znějí,
co končit samy mají,
jak ten nahý pocit -vzduch.
co dodat?
snad nahá slova, píseň, vítr...
pro pouštní vílu
všechno, nebo nic
podloží vlasů
skrytá líc
a láska...
sukně vzdutá
24.12.2014 07:12:38 | básněnka