Zvony katedrály

Anotace: ....není-li bůh, není z čeho brát

Katedrály cípů vazby
odmlčel už časů zvon.
Paraboly v lesy
stlačily svůj sklon.
Tak hmatám po tmách.
Žít se má do skonání.
V ruce nic a teplo v dlani.
Jsme sami a tak se chápem,
svými chapadly.
V cestě stojí kámen.
Ukradnutý ze zahrady.
Že příliš trpíš není vidno.
Ty se bojíš a je ti smutno.
Div že z hnízda nevypadneš.
Svatokrádež na duši.

Třikrát minul starý strom.
Větší než samotné nebe.
Nezkonale hlučný hrom.
Měl trefit snad tebe.
Blesk září oslnivou.
Hanobte řasy starých časů.
Vyvažte jak pole klasů.
Stanovte si krásu.
Bez souhlasu vlastně nikoho.
Pramálo sluší se být k věci.
A námaha přeci netloustne.
Jen život je otylý.
Parfémy a muži opilí.
Já jdu k té bystřině.
Nazvu ji mou.