Ve víně Pravda, ve vodě Čistota..?

Ve víně Pravda, ve vodě Čistota..?

Anotace: Tajemství skryté v Bobulích...

...kdesi v lese na silnici jde si liška po krajnici.
Mrkne okem po myslivci, běží rovnou na vinici.
Ozývá se dupot v trávě... je to ježek?
Sám tu právě.

Liška jedna ryšavá sama bloudí nerada.
Volá ježka: “Hola holá!”
Běží za ním dookola.
I když nevypadá zrovna dravě, zlákat lišku zvládne hravě.

Tak jdou spolu na vinici, jsou to malí provinilci.
A pak rovnou do sudu, (p)oddat se v něm osudu.
Tváří se však nevinně...
Řeč není jen o víně.

Od viny a neviny přejdou v jiné roviny.
A že se tam nenudí, v sázku dají osudí.
Co je to ten Osud?!
Něco si pak šeptají... mezi sebou, potají.
Nevědí to dosud.
Na nic už se neptají...

A tak kostky vrhají, unaveni prchají...
Rychle rychle odsud!
Stíny oba stíhají.
Daleko však nedojdou.
Kdo ví, kde se setkají..!?

Ježek běží jako blázen.
Vstříc novému osudu...
Jen, neuhnat si ostudu!
Za chvíli už dojdou síly, ovíněný padne o zem.

Kdo je hostem potměšilým?
Obviněný nahodilý...
Nečeká, až přijde mráz a opadne i pozdní hrozen.

A co liška?
Ta teď stojí na rozcestí, hledá cestu k svému štěstí.
Od lesa jde po silnici, z GPS zná souřadnici.
Balvany jí cestu klestí.
Nevede boj věčný s časem,
Svést se nechá vnitřním hlasem,
Tikajíc jak hodinky.

Jsou tu jisté novinky...

Ježek v lese trochu ztracen, chycený teď cizím lasem
Zatahuje bodlinky... s myšlenkou na chytré lišky míjí
Ve svém středobodu všechny nadmořské výšky.
A semtam zakopává... o popadané šišky.

Ví, že srdce stíná ostrý hrot, vystřelen jak rychlý šíp,
Osud sáhl na svůj strop...
V nebi asi bude líp.

Ježek, malé něžné zvíře, co hladí jak dikobraz,
Jenže ten své ostny střílí.
On též ale bodnout umí, neohrožen ježek milý...

Možná oba zkusí zas, co přinese nový čas.
Jednou... než dojde dech.
Na malou chvíli.
Autor ARTeFakty X. Múzy, 21.07.2018
Přečteno 371x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
© 2004 - 2021 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter