Na svém ostrově

Na velikém loži sama je

a to obložené všelikými věcmi

je ostrov snů, přání a naděje 

je to vor, který unáší vlny 

je to nic v houpajícím se moři 

Ignoruje volání kroužícího ptactva 

a šepotavého křiku pěny vod 

nedbá krás vystupujících z obzoru, 

nehledá čím se nadchnout nic není vhod 

neví pro co žít

jentak upíraje k nebi zrak 

a hledíc v nekonečno 

nemaje ničeho co mohla by dát 

odplouvá někam bez kormidla, 

však věří, že vše má svůj řád.