Poezie

Co je poezie?

pro mne

 

Jsem

           v proudu.

 

Možná že poezie

není záchrana –

ale je to způsob,

jak dýchat

                 pod vodou.

 

Verš po verši.

Nádech pod hladinou.

Neztrácím se.

Jen plavu hloub a hloub.

 

Tohle je ten nejhlubší ponor.

Do sebe.

 

Poezie je jazyk,

který mluví místo mne.

 

Destilace prožitku.

Pravda bez důkazu.

A někdy jen puls,

co bije do ticha.

 

Mapa beze jmen.

Otisk nálady.

 

Jako když se myšlenky

sypou na chodník

a už nejdou

vrátit zpátky do hlavy.

 

Je to šepot,

který někdy zní jako úder.

A jindy jako prosba,

aby už ticho konečně…

sklaplo.

 

Je to místo,

kam můžu uložit slova,

která jsem

neměla komu říct.

 

Poezie je způsob,

jak mluvit k těm,

kteří tu zatím nejsou.

 

A také k těm,

kteří už odešli.

 

Poezie je most.

 

Píšu tobě,

který možná přijdeš.

 

A taky tobě,

který už

neodpovíš.

 

A i když nic neříkám,

slyšíš mě.

 

Protože někdy

je nejhlasitější právě to,

co zůstalo

            ve mně.

 

Poezie není odpověď.

 

Je to otázka,

kterou si dovolím

teď

nechat ...

utéct