Tak pojď

 

 

Mezi dechem

a jménem

strnulost chryzantém

a odlesk mramoru.

 

Ruce, co nesou stesk,

a srdce – třes a třesk.

 

Ty s hlavou nahoru,

k vrbám,

co kývají po větru:

 

Tak pojď, už pojď.

 

Do taktu zůstalých –

povinné pokroky,

a srdce zmačkaná

v lítosti potoky.

 

A lesk.

A třesk.

Strnulost chryzantém.

 

Tak pojď,

tak ...