Slova putují do úlu
po mostech hřbetů zeber
překračují černotu řek asfaltu
s plechovými parníčky trubců
Bílá těla vil
se hromadně sprchují
v deštivé koupelně noci
S tisíci zapálených svíček
v oknech očí
se už nemusí bát zatemnění
Včely slov vlétají
ušima vily
usedají na raznice židlí
na stránku hlediště
pro vyslechnutí tónů duše
Tělo světla
zahalila do černých šatů
vstoupila do bělostné vily
oblečené tmou
Kochám se krásou
neschopen dohlédnout
za moře obdarování hudbou
Dovedl bych zapřáhnout okouzlení
napsalo by stádo
dalších chromých zeber
u nichž mé oko nerozezná
pokřivený krok
Tobě by však zlomily vaz
když královna pustí vadné zvíře
na trůnu ji vystřídá
některé z jiných slov