Vynořovali se dlouho, celé věky.
Snad to bylo tušené svítání
co je přimělo k pohybu ve stínech
v hustotě, ve které se ztrácel směr
a nebyl slyšet tlukot srdce.
Možná to byla nevyhnutelná marnost.
Poslední pohnutí bylo nejdůležitější.
Vyčerpaní osychali na slunci a celé věky
zdáli se být mrtví.
Bývá tak těžké odrazit se, jen nepropadnout bezvládnosti, když jsou dva, jeden pro druhého, milá Son
02.12.2025 19:03:42 | Akrij8
ve dvou je to vždy snazší, ale myslím, že jde o to, naučit se Být sám beze strachu... prohlédnout, že je to jen zdání... něco mi říká, že Ty mi rozumíš, Jiří... děkuji!*
02.12.2025 21:22:44 | Sonador
....Zvednout kotvy,to není jen tak...je třeba se strefit do příhodného času,jinak se nevypluje,ale roztříští se o skaliska....Ji.
02.12.2025 18:37:12 | jitoush
Jituško milá... já se včera, díky fázi cyklu a adventu, před spaním ohlédla a uviděla paralelu svého života se všemi, s celým věkem a....:D myslím, že velká část z nás už uschla a teď se protahuje a usmívá do slunce, byť si ještě pamatuje hustotu a šero...
a přišel mi k tomu dnes nádherný film, tak doporučím, je TO tam, úplně všechno a řečeno tak jednoduše, že jsem v úžasu...
https://www.csfd.cz/film/1617630-sny-o-vlacich/prehled/
krásný večer a díky všem*
02.12.2025 21:20:35 | Sonador
...nějak jsi mi tohle připomněla...
https://www.best-poems.net/d_h_lawrence/baby_tortoise.html
02.12.2025 16:26:07 | Marten
Vyčerpaní osychali na slunci... hodně silné, hodně. Taky jsem o nich jednou napsal. A když máš na světě člověka, co by ze tebe dýchal, nezmůžou nic :)
02.12.2025 10:37:02 | vrbák