Dívka se psem

Anotace: A zrovna kdyz tak krásně kašlete na svět, tak svět přestane kašlat na vás...

Pro medovinu na večer

já a Koule jsme si zašli.

A užíváme si ticha jako braši.

 

Jen lampy nám dělají společníky,

stíny připomínají přízračné tanečníky.

a Bílá Koule se zájmem olizuje patníky

 

Prodavačka ve vinárně mě poznává a usmívá se,

Beru rychle medovinu a ve dvorech ztrácíme se.

Co nejdál od úsměvů z nichž dech tají se.

 

Neutečeme před nimi daleko,

večer je venku lidí jak naseto.

Tohle mi strašně připomíná Peklo.

 

Ale Bílá Koule vidí psa a lehá si na chodník.

Tiše si v hlavě říkám: Co zase dělá ten laškovník?

A já vidím psa co lehá si na obrubník.

 

Kouli zajímá pes, já se zírám na majitelku.

Celý ten okamžik trvá naštěstí jen chvilku.

Ale všímám si milého úsměvu a barvy vlasů medových.

 

Radši jdeme s Koulí dál, srdce teď neotvírám nikomu

Proto společně spěcháme na večeři domů.

Ale úsměv hřejivý si odnáším jako vzpomínku.

 

A teď sedíme na okně s Koulí a já se usmívám.

Na ten úsměv jediný nezapomínám…

Jestli ji potkám příště, zkusím s ní prohodit slov pár...