Když hvězdy mlčí

Hledím do noci, kde světlo se třpytí,
a přesto je ticho hlubší než sen.
Každá hvězda je otázka v síti,
co drží nebe – a já v ní uvězněn.

Ptám se jich: „Proč záříte stále,
když uvnitř dávno zhasl váš žár?“
A ony mlčí, jak by věděly, že v nás
je stejná prázdnota, stejný tvar.

Možná i mlčení má svou hudbu,
svou skrytou píseň v záři hvězd.
A možná smutek není ztráta,
jen cesta dál – do nekonečných cest.