Narcistka

Věděla jsem, že to bude bolet,
ale ne, že mé srdce skončí na pitevním stole.

Pustila jsem si tě blíž, než jsem měla,
vzala sis ode mě vše, co jsi chtěla.

Vadilo ti, že nemám nic,
za co bys mě od sebe odehnala pryč.

A tak jsi si našla, nejslabší místa,
dělala mi věci, co nemohla jsem vystát.

Dlouho jsem držela, hledala omluvy,
mezi tím o mně jsi šířila pomluvy.

Týrání od chlapů dejme teď stranou,
ale když žena ženu dokáže obdařit ranou?

Nemám slov, jaký to na mě má dopad,
když roky ze mě jsi dělala odpad.

Nelze se pravdě podívat do očí,
když vše co řeknu proti mně otočíš.

Vím, proč ses štítila terapie,
když nechceš otvírat místa, kde v tobě to hnije.

Milovala jsem tě, jak nejvíc se dalo,
nakonec všechno ze mě to vzalo.

Dávala jsem lásku do prázdného místa,
aniž bych tušila, co na mě chystáš.

Chtěla jsem tu být pro tebe za každou cenu,
zachránit v tobě tu zraněnou ženu.

Jenže raněný člověk bude zraňovat dál,
když to není někdo, kdo by o záchranu stál.

Jednoho dne to přišlo, už nebylo co brát,
byla jsem jen zrcadlo všech nálezů a ztrát.

Nechtěla ses do mě dívat, čelit svému egu,
tak rozbilas mě na střepy, co se jen tak neslepí.