báseň bez tanečních rukavic

Měsíc rozdává bledou úplňku a někde houká sýc
proběhne myš
proběhne myš
jedna z nich bez tanečních rukavic

mlha rozpouštěla les stmívalo se
měsícem do polehlých těl
a pak jsem je uviděla
zvedali se u potoka
s vyrvaným okamžikem bdění
blíž a blíž k obličeji začalo mžít
bílou
umírají sovy proti zdi větru
strach není skrýš pro život
/jednou tě zabije, víš to/

dala si na záda batoh a pušku
slezla po žebříku do tmy
kostel odbíjel pořád dokola
dvanáctého apoštola a
se stromu slétl stříbrný stín

volaný není dostupný
není dostupný
není