Večerní ticho

Slzy slané jako moře.
Zelená tráva vlnící se ve větru.
Sedmikrásky zavírající se se západem slunce.
Ticho, přestali ptáci pět.
Chladný vánek.

A ticho.
Samota.
Nikdo, jen já v tichu myšlenek.
Jen den, co zmizel jako ty předním.
Jen ty dny, které ještě nebyly.
A které zmizí jako ten dnešní.
Všechny ty vteřiny, které jsou s dalším okamžikem minulost.

Noční motýl létající ladně a tiše.
Nehlučně.
Měsíc, který obíhá okolo Země.

Jen to, a nic víc.
Vůbec nic