Sbalím si jen pár švestek svých,
do kroku přidám, to je zvyk.
Vklady se ne vždy zúročí,
a prach se zvedá do očí.
Nejde si s ohněm věčně hrát,
ten studený nás nemá hřát.
Povednu mírně obočí,
a vítr fouká do očí.
R: Vyklidněný po katarzi,
svět se dál s námi kutálí.
Ne, nic se ve mně nebouří,
zavládnul klid, ten před bouří.
Čas prásknul bičem nad kočím,
a slunce pálí do očí.
Není mi dvacet, už to znám,
po žhavém uhlí přejdu sám.
V tom husí kůže naskočí,
a dým zaštípe do očí.
R: Vyklidněný po katarzi...
Ozve se z války zranění:
znamení věcně smířených.
Nůž se pod žebrem otočí,
vločky jsou jehly do očí.
Nešlo říct pravdu, někdo lhal?
Přišel čas jít zas o dům dál.
Nikdo se s nikým neloučí,
a slzy stouply do očí.
R: Vyklidněný po katarzi...