Chladný jako drát

Ú: Ležím na kolejích nikde žádný vlak,
od dnešního rána jsem volný jak pták.
Nechala mě holka, co jsem ji chtěl mít,
za dusotu pražců hledám věčný klid.

Ležím tady pomalu už druhou noc,
mašinfíru volám s prosbou o pomoc.
Láhev ginu pěkně dlouho prázdná je,
přes mou snahu pořád se nic neděje,
přes mou snahu pořád se nic neděje,
přes mou snahu pořád se nic neděje…

R: Chladný jako kámen, žhavý jako drát,
pro čest a pro lásku, rány slíznu rád.

Jsem pořád ten starý pes,
s odleskem jisker v každém oku.
Co přes zuby drtí vztek,
a dlaň bloncky po svém boku.

Když proti mě je jich pět,
zeď ještě najdu pro zad krytí.
I když občas cedím krev,
po svých dojdu kam zatím chci.

R: Chladný jako kámen, žhavý jako drát...

Na těle pár šrámů mám,
ty na duši však bolí více.
Jedna dobře mířená,
pošetří dost často plíce.

„Volnost, rovnost, bratrství“,
je dřevní slogan z dřevní doby.
Co hledám, to nabízím,
vždyť jsem klikař od náhody.

R: Chladný jako kámen, žhavý jako drát...