Co za co

 

jak plazi – jsme nazí...

 

když svlečeni čekáme

možná, že ze zvyku

rádi či neradi

s tisícem zlozvyků

v poloze stoiků...

 

na všechny vzpomínky

na lůno Pavlínky

které mi z plezíru

přesně a na míru,

ani ne na dosah

ani ne na výplň

ukázala ...

 

na to co bylo – je

 

všechno co budujem

všechny ty vzpomínky

až jednou nebudem

všechny ty kalkuly

 

(začněme od nuly)

 

„Nesyč a nedávej

všechno mě za vinu."

buď rád že poznal jsi

zač toho ovace

zač toho lhaní je

byť nechceš zlomí tě

jen hrdost si zachovej

 

v dešti i ve větru

nazí se plazí ....

 

jen ty jsi ve svetru

schováváš vrcholy

na kterých vrcholím

 

zatímco pode mnou

v přerostlém mlází

syčí had z pohádky

 

vrazi – vrzi – vrazi – vrzi

koho bolí – koho mrzí

 

je brzo na ústup

je pozdě na hádky