PŘÍBĚH DRAČÍHO PÁNA - kapitola 2

PŘÍBĚH DRAČÍHO PÁNA - kapitola 2

Anotace: Pokračování příběhu

KAPITOLA 2

NOVÉ PŘÁTELSTVÍ

 

Král Veresnav uklidňoval lid a ujišťoval je, že drak se najde a zabije. V posledních dvou měsících totiž drak začal lovit dobytek a lidé tak přicházeli o svůj majetek. Bylo potvrzeno, co už si mnoho lidí v Iligardis myslelo, a to že zde žil drak. Lidé si stěžovali u krále neboť samy se báli vyjít do hor a utkat se s drakem.                                                                                        Král dal dohromady nejlepší vojáky a udělal z nich oddíl lovců, kteří se měli o draka postarat. Znovu prošli výcvikem, který byl mnohem těžší než ten první a naučili se zacházet s různými typy zbraní. K oddílu byli připojení také tři nejlepší lučištníci v zemi a všeobecně se doufalo, že drak bude do měsíce zneškodněn. Když byl výcvik dokončen, oddíl se vydal směrem k horám.                                                                                                 Tom Abelden byl znepokojen. Cítil, že jeho syn žije a že dosáhl cíle, za kterým se vydal. Doufal, že Jason odletí do jiné země ale zůstal v Iligardis a nechal draka volně létat aby lovil potravu. Netušil, že se lid tolik rozhořčí a bude požadovat po králi aby zasáhl. Král vydal prohlášení, po kterém byl Tom a jeho žena v obavách. Pokud speciální oddíl lovců zabije draka, pravděpodobně zahyne a Jason. Uběhlo několik dní a žádné nové zprávy. Do jejich tváří se vkradla úzkost.

Jason nechal pro draka vyrobit speciální sedlo, díky kterému mohl na draku pohodlně sedět a nespadnout. Sedlo mělo i upravené třmeny aby lépe kopírovali ještěrův trup. Jason nechal zhotovit i speciální otěže, ne proto aby jimi draka ovládal ale aby se měl za letu čeho držet. Draka ovládal svou vůlí. Nechal si ušít i teplý kabát a kalhoty s čepicí, která zakrývala i jeho tvář, protože ve výškách bylo velmi chladno.                                             Jednoho večera se vrátil do hor a rozdělal v kotlině oheň aby povečeřel. Netušil, že je pronásledován a proto se nebál otevřeného světla. Dělal to takhle několik dní a nikdy ho nenapadlo, že by se kvůli světlu někdo do hor vydával. Ten večer už o něm lovci ale věděli a chystali se na něj zaútočit. Špehové zjistili, že s chlapcem je i drak a nejprve se radili, jestli nechají chlapce na živu. Pak se rozhodli, že klást ohled na chlapce by mohlo způsobit drakův únik nebo že by mohl někdo z jejich skupiny zemřít. Zaútočí na draka ať chlapec zemře nebo ne.                                                                                               Pomalu kotlinu obklíčili a připravili si zbraně. Z vrchu kotliny zaútočili dva muži, když na draka vystřelili síť, která ho měla znehybnit. Další dva lučištníci vyskočili z rohu kotliny a vystřelil z luku. Naštěstí drak šípy pohybem odrazil ale síti se nevyhnul. Spadla na něj a znemožnila mu pohyb. Z poza lučištníků vyběhli zbylí vojáci s tasenými meči a chystali se zasadit drakovy rány. Ten se proti nim otočil a vychrlil oheň, takže museli uskočit do stran. Jason se chopil zapáleného klacku a vrhl se do boje. Propálená síť praskla a uvolnila drakovy jedno křídlo. Muži stojící nad kotlinou nyní dřímali kopí a snažili se draka zasáhnout. Ten se však mrštně pohyboval a nedal se jen tak zasáhnout. Obě kopí jej minula a drak se otočil proti mužům nad sebou a vychrlil oheň. Jason máchal ohnivým klackem ale vojáků bylo více. Lučištníci napnuli luky a opět vystřelili. Jeden šíp zasáhl draka za stehnem a ten vykřikl. Vojáci Jasona zaměstnali a tak měli muži s kopí a luky čas jednat. Drak se vrtěl a snažil se zebe dostat zbytek sítě. Když si všiml, že lučištníci natahují luky, vrhl se proti nim a jednoho překousl vejpůl. Druhý následkem tryskového útoku spadl na záda a vystřelil šíp mimo. Drak po něm chramstl a zabil ho. Vedle jeho hlavy přiletělo kopí a zabodlo se do země. Drak sebou škubl a otočil se na muže stojící nad kotlinou. Jason si uvědomil, že se ho muži snaží odvést od draka a proto se obrátil k mužům nahoře a hodil po nich zapálený klacek. Ti se museli krýt a drak mezi tím zaútočil na vojáky s meči. Skočil mezi ně a silným úderem tlapy odmrštil dva vojáky. Švihl ocasem a zasáhl další. Chramstl tlamou a spolkl vojáka. Druhý voják zaskočením zakopl a upadl. To dalo čas Jasonovi, aby sejmul síť z draka a osvobodil ho. Když se muži vzpamatovali, Jason na draka vyskočil a ten vzlétl. Zmizeli v černotě noci a vojáci už je vícekrát neviděli.

Jason s drakem přistál o několik kilometrů dál na malém paloučku uprostřed lesa. Drak bolestivě zavrčel a Jason seskočil z drakova hřbetu aby se podíval na jeho zranění. Šíp byl stále zapíchnut za stehnem a rána slabě krvácela. Byl pouze jediný způsob, jak šíp dostat ven a to vyžadovalo hrubou sílu. Drak na chvíli ucítí silnou bolest ale poté se mu uleví, aspoň v to Jason doufal. Přistoupil blíže a uchopil šíp, vynaložil veškeré síly aby jej vytáhl ale byl příliš hluboko. Drak zaskučel. Jason to zkusil podruhé a nyní táhl o něco déle, šíp se uvolnil a pomalu byl tažen z hluboké rány. Jason šíp vytáhl úplně a uzřel zrakem na jeho hrotu, který byl pokrytý rudou krví. Drak si oddychl ale nyní musel Jason ošetřit raněné místo aby drak nevykrvácel nebo nedostal do rány infekci. Odtrhl kus látky ze svého oděvu a namočil jej do jezírka nedaleko paloučku. Omyl drakovi ránu a vysušil zasažené místo. Z domova věděl, že by bylo nejlepší, kdyby ránu uzavřel rozžhaveným předmětem, ale žádný u sebe neměl. Mohl použít klacek a zapálit ho ale obával se, že by se hrot odlomil a zůstal by uvězněn v ráně. Jason se ujistil, že drak může létat a rozhodl se přemístit k vesnici, kde by sehnal potřebné věci na ošetření. Vyskočil do sedla a drak se odlepil od země aby za sebou nechal prázdný palouček ozářený paprsky slunce.

Byl již večer, když Jason sestoupil ke Kopretinovému pahorku, kde draka zanechal a vydal se k vesnici Beznice, která ležela asi půl kilometru od jeho místa přistání. Žádná stráž nebyla u vchodu a tak prošel cestou do středu vesnice a hledal ceduli s apotékou. Vydal se na západní stranu vesnice a vkročil do úzké uličky, kde stálo několik domků se stájemi. Asi v polovině ulice našel hledaný dům a zaklepal na jeho dveře. Po chvilce uslyšel kroky a zesilující nadávky, jak se přibližují ke dveřím. Skřípající dveře se otevřeli a za nimi stála malá postava staré ženy s rozzuřeným výrazem ve tváři. Jason požádal o pomoc a stará žena neochotně pozvala chlapce dál. Rozdělala světlo a vyslechla si Jasonovu prosbu. Měla, co potřeboval a stálo ho to hodně mincí, ale byl rád, že našel co hledal. Bába naštěstí nepotřebovala vědět víc a když dostala své peníze, hnala Jasona ven z domu. Byl pozdní večer a dveře za ním se zabouchli. Světlo zhaslo a bylo možné slyšet reptající ženu, která se vracela do své již vychladlé postele. Jason sevřel Alexandrovu mast a vydal se na východ směrem z vesnice. Došel k drakovi a vetřel mu hojivou mast na ránu, která již nekrvácela. Jason usoudil, že se mu mast bude v budoucnu ještě hodit. Působila jak na člověka, tak na zvíře.                                Nechal draka odpočinout a celou noc držel hlídku až do svítání, kdy se mast vstřebala a bylo možné místo opustit. Světla přibývalo a slunce se dralo za horizontem na oblohu, kde mu právoplatně patřilo své místo. Hvězdy bledly, když se vrátili na palouček ale měsíc ještě zůstával na stráži než slunce získá plnou sílu. Drak přistál a Jason seskočil ze sedla unaven nočním hlídkováním. Kolem poletovali světlušky a jeho víčka těžkla. I drak potřeboval nabrat zpět svou sílu a zahojit ránu, která se pomalu hojila. Jason udělal kolečko a sejmul svou čepici, takže chlad ovál jeho tvář a na chvíli ho osvěžil. Sedl si k drakovi aby se prospal a skutečně se tak stalo. Jason tvrdě usnul opřen o drakovo tělo mezi tím, co se slunce dralo stále výš a výš.

Došlo mu, proč po něm ti lovci šli. Bylo to kvůli dobytku, který jeho drak žral ale jak jinak to udělat? Přeci ztráty nemohli být tak velké aby se lid rozzuřil a poslal na draka lovce? Znamenalo to, že Jason bude muset měnit země aby v žádné nezpůsobil velké ztráty farmářům, které v nich bydleli.                                       Něco se v něm ale bouřilo. Proč by mu mělo záležet na lidech, které ani nezná? Proč by jeho drak nemohl klidně žrát, jako to dělá každé jiné masožravé zvíře? Nežere snad medvěd ryby? A co puma, nebo rys? I drak měl své právoplatné místo v potravním řetězci a nikdo s tím nic neudělá, to by bylo proti přírodě.                                                                                            Jason cítil silné pouto s drakem a hodlal mu vyhovět, viděl v něm přítele a věděl, že drak mu rozumí. Věděl, že jejich mysl je jedna.                                                                                            Mladý Abelden uvažoval o tom, za je draků více. I jeho drak musel mít otce a ten zase svého. Chtěl ostatní draky najít a sjednotit je pod svojí vládu. Najednou ho ale napadla otázka, jak jim mohl vládnout? Kdy se dosadil do role vládce? Čím si to zasloužil? Byl opravdu jediný, kdo drakům rozuměl? To nevěděl. Chtěl ale udělat vše, aby ostatní draky našel a seznámil se s nimi a pokud možná, aby našel ostatní lidi, kteří měli stejný dar.

Nejprve se ale rozhodl vrátit se do vesnice, kde naposledy lovil potravu a zjistit, co si lidé myslí. Druhého dne kráčel po cestě k Vrané, slunce svítilo a na obloze nebyl jediný mráček. Došel k okraji vesnice, kde stála tabule s rozvěšenými prosbami, událostmi a požadavky. Po zmínce o drakovi ale žádná zpráva. Prošel branou a rozhlížel se kolem. Architektura budov byla stejná jako ve městě ve kterém žil, nějaké obchody, náměstí a pár domů s dobytkem. Procházel kolem pozemku, kde byl člověk venku a staral se o zvířata. Přistoupil blíže k ohradě a scénu pozoroval. Farmář si ho po chvíli všiml a oslovil ho. Jasona zajímalo, zda byl i on obětí drakova „řádění“. Farmář odpověděl, že on přímo ne ale starý Hemsworth ano a více jich bylo ve městě. Podle farmáře leží jejich vesnice příliš nízko a proto si drak vybírá potravu výš, kde se nachází město. Jason se rozloučil a odešel. Musel tedy po odpovědích hledat ve městě. Vrátil se k drakovi a přesunul se blíže, nechal ho za hájkem a vydal se k městu. Nikdy před tím v jiném městě nebyl a byl dost zvědavý, jak to v něm bude vypadat. Vzpomněl si na rodiče a napadlo ho, že by je mohl navštívit ale netušil, jaký to bude mít následek. Nechtěl v sobě vzbuzovat pocity, že by se měl vrátit domů, protože silně cítil, že patří k drakům a k životu v divočině. Otec jeho odchod chápal ale matka ne. Naléhala by na něj aby zůstal a nebyl si dost jistý, zda by to zvládl. Chtěl se takové situaci raději vyhnout a nepůsobit sobě i rodičům bolest.   Když slunce směřovalo k horizontu, prošel branou, kde k němu pokynul strážný. Se zaujetím si ho prohlížel, možná proto že si nepamatoval, zda opouštěl město. Naštěstí nebylo tak pozdě aby se ho musel vyptávat. Jason kráčel ulicí plné domů a krámků a v dáli se ozýval ruch žijících občanů.                                        Směřoval pořád rovně a došel na velké náměstí, kde stála velká dřevěná tabule. Přistoupil k ní aby si ji prohlédl a přečetl si místí žádosti. Stálo zde několik brigád, prohlášení, královské výnosy, nábor do královských služeb, ale nikde ani zmínka o lovu draků. Bylo to už dva dny, co byl přepaden v horách, takže pomoc už nebyla aktuální.                                                                                        Rozhodl se po městě potulovat a doufal, že zaslechne něco, co mu situaci přiblíží a objasní. Po náměstí se pohybovalo ještě dost lidí a někteří vedli rozhovory, převážně o živobytí, práci na farmě, manželských problémech, o prosperujícím obchodě a o šlapce, se kterou byl dotyčný předešlou noc ale žádná zmínka o drakovi. Většina farmářů v tuto hodinu již byla zalezlá ve svých domovech a tak nebylo možné s některým mluvit. Zaklepat na jeho dveře a vyptávat se ho by bylo opravdu zvláštní. Možná by něco pochytil v hostinci ale neměl žádné peníze aby si mohl něco objednat a jen tak se mu dovnitř chodit nechtělo. Napadlo ho, že by mohl něco vědět některý ze strážných. Vydal se k severní ulici a zamířil po ní k velkým schodům, které vedly ke královskému dvoru a k samotnému hradu a katedrále.                         Slunce se již dotýkalo horizontu a světla ubývalo. Občané se vraceli do svých domovů, násoskové právě přicházeli do hostinců a stráže střídali své hlídky. Louče v ulicích se rozhořeli a většina lidí z ulic se stáhla do svých domácností, kde na ně čekala večeře a starostlivá manželka.

Jason vyšel několik schodů a pod sloupy s loučemi se zastavil aby se rozhlédl. Jeho výhled spatřil střechy domů, hradby a zapadající slunce, které se chystalo ke spánku a obnovení sil pro další den. Vyšel ještě několik bílých schodů a přistoupil ke strážnému aby se ho optal na zdejší situaci. Strážný nejprve Jasona upozornil, že by měl být už doma a po malé chvilce teprve odpověděl. Jason se dozvěděl že stížnost podal stížnost farmář z Vrané a několik dalších z města, kteří měli ohrady na západní straně. Dohromady bylo usmrceno méně ovcí než si Jason myslel a několik z nich bylo těžce raněno a dvě na následky zranění zemřeli. Bylo to ale dost na to aby se lidé ozvali a promluvili ke králi s žádostí o pomoc. Král Veresnav chtěl lidu vyhovět a povolal lovce z nejbližších koutů země aby se o draka postarali. Ti se ale vrátili s prázdnou a několik jich zemřelo. Král musel vymyslet, jak se situací naloží dál a důkladně se poradit s rádci, s jakou řečí předstoupit před lid. Situace byla o dost těžší když, se král dozvěděl, že s drakem je mladý chlapec, který se postavil proti lovcům, aby draka chránil. To celou věc dosti ztížilo, protože se nejednalo jen o samotného draka ale i o lidskou bytost. Ten chlapec musel mít rodiče, kteří se po něm sháněli ale i samotný Veresnav neměl žaludek na to aby zabil mladého chlapce. Lid by se samozřejmě nic nedozvěděl, ale král nechtěl mít pocit viny. Když strážný dopověděl, co věděl požádal Jasona aby se vrátil domů, protože slunce již zapadlo a tma se rozprostřela nad hlavy člověka a pro své bezpečí by neměl nikdo vycházet ven, ne když se volně v přírodě pohybuje drak. Jason poděkoval strážnému za jeho sdílnost a obrátil se zpět aby se vrátil na náměstí a dále pokračoval z města. Další strážný se ozval, když Jason procházel branou a vyzval ho, aby se vrátil domů ale mladý Abelden muže ujistil, že je vše v pořádku a že se brzy vrátí ke své rodině. Jason se rozeběhl směrem k hájku, kde na něj čekal drak a do půl hodiny se spolu opět setkali. Drak radostně zavrčel. Jason se vyhoupl do sedla, pobídl draka, ten máchl křídly a mrštně se vznesl do prostoru nad zemí. V sekundě se odlepil od povrchu a desítky metrů ho dělilo od země. Stoupal stále výš a výš, když studený vítr obklopil Jasonovo tělo a dodal mu známý pocit svobody. Oba si let užívali pod svitem měsíce a blikajícími hvězdami až doletěli na známý palouček, kde mohli přečkat noc a v bezpečí padnout do sítí hluboké noci a propasti snů a nechat tělo spočinout se zemskou půdou aby se síla obnovila a dala vše potřebné pro další den a jeho dobrodružství. Mlha se snesla na palouček a obklíčila lesík svou bělotou a tajemstvím hvězdné noci.

Autor Marek Werthaim, 28.03.2020
Přečteno 40x
Tipy 1 ... Tip / Supertip
Poslední tipující: takova
ikonka Komentáře (1)
ikonka Komentujících (1)

Komentáře

hezký čtení

28.03.2020 12:05:32 | takova

© 2004 - 2020 liter.cz v1.4.9 | Facebook, Twitter