PŘÍBĚH DRAČÍHO PÁNA - kapitola 5

PŘÍBĚH DRAČÍHO PÁNA - kapitola 5

Anotace: Pokračování příběhu

KAPITOLA 5
ZROZENÍ DRAČÍHO PÁNA

Pěchota pochodovala kolem lesa s lučištníky za zády, v patách jim hned byly těžké katapulty, které se valily krajinou a nechávali po sobě hluboké koleje v trávě. Vojáci se předpisově seřadili několik desítek metrů před pevností a čekali na rozkazy od kapitána, který stál na koni za nimi vzadu. Za kapitánem postával král Veresnav se svými sluhy a vlajkonoši. Schovával se v královské zbroji, takže si nemohl nikdo všimnout, jak vystrašený výraz má v obličeji. Potil se a ztěžka polykal, nervózně se vrtěl v sedle a nepříjemně ho šimralo v břiše. Kapitán zavelel a vojsko se rozdělilo na dvě křídla, katapulty byly nataženy a bylo jen na králi, kdy dá povel k útoku. Kyrael dostal zprávu o válečném stavu, ale nedoufal, že se král k útoku odhodlá. Byl proto zaskočen, když se vracel z několika hodinového letu ze severu a Iligardská vojska se ukázala u jeho prahu. Necítil strach, ale zradu a rozhořčení. Útok na něj znamenal útok na draky a jejich právo na život.
Veresnav dal signál, kapitán zakřičel rozkaz a katapulty vypálily. Balvany letěli vzduchem přímo proti zdem pevnosti. Ozval se dunivý hluk, jako když udeří blesk a balvany se roztříštili o zeď, která pod náporem síly praskla. Kyrael vykřikl a znechuceně přecházel sem a tam, popadl svoje kopí a nasedl na draka, aby se bránil. Naltharon mávl křídly a vznesl se do výšky, Kyrael ho pobídl a společně vyrazili proti králi Veresnavovy. Když vojáci zahlédli letícího draka dostali strach, někteří udělali krok zpět a zachvátila je hrůza. Kapitán, který viděl něco takového poprvé v životě zachoval odvahu a vydal rozkaz lučištníkům, aby zamířili na letící objekt. V další sekundě do vzduchu proti drakovi vystřelilo tisíce šípů a nebesa ztmavla. Kyrael, který očekával tento útok pohotově zareagoval a přitáhl otěže, aby se salvě vyhnul. Drak zamířil prudce nahoru a střelba minula jeho břicho. Než mohl kapitán vydat další rozkaz, drak se strmě zhoupl a zamířil dolů k vojákům. Uhranuti výjevem, který se jim nad hlavami odehrával, nereagovali na následná kapitánova slova a jen strnule sledovali, jak se na ně drak řítí. Někteří neudrželi svá místa a rozeběhli se zbaběle pryč. Kyrael, plný hněvu vydal v mysli povel a drak ho okamžitě poslech, otevřel tlamu a začal chrlit na roztřesené vojáky oheň. Mohutný žár je okamžitě uchvátil a rozpoutal paniku. Kopiníci, vojáci s meči a štíty a lučištníci se rozeběhli v chaosu do všech stran a strachy křičeli. Kapitán nebyl schopen zvládnout situaci a proto se bojácně obrátil na krále, který byl celý strachy bez sebe. Vlajkonoši a jeho služebníci se rozutekli a sám Veresnav bezmyšlenkovitě pobízel koně k ústupu. Kapitán se obrátil zpět na své muže, ale viděl pouze spálenou krajinu a hořící vojáky, některé běžící, jiní leželi mrtví. Když si uvědomil, že situace je beznadějná, otočil se, aby se s králem jeli schovat zpět do města, ale Veresnav už na svém místě nebyl. Upaloval od místa směrem k lesu doufajíc, že tam nalezne záchranu. Osamocený kapitán silně pobídl koně a vydal se pryč z toho místa. Kyrael byl neúprosný. Ovládal Naltharona a ten stále kroužil nad prchajícími vojáky a chrlil na ně oheň. Některým se podařilo schovat se v blízkém lese, ale většina dala svůj život za nerozumnost svého krále. Kyrael byl dokonale spojen se svým drakem a jeho instinkty. Cítil v sobě žár, který musel ven, dokonalé souznění dvou duší, jako jedno tělo. V tom okamžiku se cítil být zvířetem poháněn divokými pudy inteligentního predátora. Kyrael musel pokračovat, otevřel dosud nepoznané síly a vášeň, která mu vjela do žil a zachvátila jeho srdce. Když se přeživší vojáci rozutekli, před pevností nebylo co spálit a tak se vydal s Naltaronem na jih. Přelétl Velký hvozd a severní kopce a zaměřil se na blízkou vesnici Kopečná, obletěl ji a vyděsil každého v ní. Drak se snesl a otevřel tlamu, aby rozpoutal další peklo, další chaos a smrt. Střelecká obrana vesnice nefungovala, drak byl příliš rychlý. Lidé se utíkali schovat do svých domovů, aby v nich uhořeli a ti, kteří opustili svá místa nalezli smrt na ulici. Člověk i hospodářská zvířata polapeni strachem nakonec nalezli úlevu v plamenech smrti, Kyrael a Naltaron nedělali rozdíly. Z Kern Haulu již bylo vidět druhý sloup černého kouře stoupajícího do nebes. Obyvatelé dostali strach a dovtípili se, že se stalo něco hrozného, král neuspěl. Tom Abelden a jeho žena Marian se připojili k davu zírajícímu na východ. Jediní oni přesně věděli, co se děje. Jejich syn se brání a naplňuje cestu svého osudu spojeného s ohnivými nestvůrami. Musejí ale umírat neviní lidé?
Běsnění pokračovalo. Do Kyraelova srdce vstoupila krutost a poháněn dračí osobností nemohl najít konce svého konání. Naltaron chrlil oheň, dokud nebyla celá vesnice vypálena. Jen málo lidí uteklo včas. Kyrael cítil, jak ho nějaká síla, snad dračí, pohání vpřed, živý jeho touhu po pomstě a potřebě prosadit existenci dračího druhu a jeho dominanci. Věděl, že to tak muselo být. Drak byl predátorem nad všechny ostatní a byl jasně dominantním živočichem v koloběhu přírody. A pokud to měl být on, Kyrael, musel jim ukázat směr a vedení.
Naltaron mávl křídly a nabral výšku. Obletěl hořící vesnici a mohutně zařval. Kyrael jej pobídl k dalšímu cíli. Stočili se na západ ke Kern Haul aby byla potvrzena jeho velikost a nadřazenost ostatním lidem. Ano, jedině on dokázal vládnout drakům a poskytnout jim zázemí pro jejich právoplatný život. Kern Haul stál osamocen na vyvýšenině. Postaven z kamenů a cihel, do kterých se opíral vítr již několik stovek let. Tisíce obyvatel v něm žilo mírumilovně a dlouho se nepamatovalo na to, že by Iligardis kdy vedl válku s jiným národem. Nyní nastal jeho konec. Nyní se musela uskutečnit očista, přerod a krok do nového věku, kdy zemi nebude vládnout obyčejný smrtelník. Z popela země se stane říše, které bude vládnout Dračí Pán a dlouho se nikdo nepokusí nově započatou éru přerušit.
Z dálky se přibližovala tečka, která stále nabírala na velikosti. Po chvilce lidem došlo, o koho se jedná a začala propukat panika. Dračí řev se linul větrem a doléhal do srdcí obyvatel města. Lidé se snažili schovat do svých domovů, nebo naopak pobrat nejcennější majetek a město opustit. Jiní se shromáždili v kostele doufajíc, že je ochrání víra a další se snažili ukrýt v královském sklepení. Nikdo jim nebránil. Stráže již nebyli na svých místech a mluvčí, služebnictvo a jiní už obývali temné sklepy a ty se plnili dalšími a dalšími vystrašenými lidmi. Zvedl se vítr a silně se prohnal každou ulicí Kern Haulu. Lidé zmateně pobíhali sem a tam. Střelci zaujali svá místa ne věžích, natáhli obrovské kuše a čekali, až se drak dostatečně přiblíží.
Kyrael a Naltaron, spojeni myslí uháněli vstříc městu a jeho zkáze. Drak zařval a oznámil městu svou přítomnost. Z nejblizší věže byl vystřelen první šíp a Kyrael vůlí mysli odklonil draka od střetu s ním. Srovnal směr a provedl vývrtku v okamžiku, kdy jej minul další šíp. Nabral výšku a střemhlav se vrhl do středu města. Vyplivl oheň a rychle se rozšířil na ostatní budovy. Občané, kteří se nestihli schovat začali zděšením křičet. Naltaron chrlil oheň a Kyrael tomu přihlížel z jeho hřbetu. Kolem jeho hlavy proletěl další šíp vystřelený ze střelecké věže a až tehdy se Kyrael odhodlal na ně zaútočit. První věž lehce zničil, proudem ohně. Věže byli stavěné za rychlých okolností a byli zbudovány ze dřeva. Oba střelci byli nuceni vyskočit. Při útoku na druhou věž už musel udělat více. Prudce se vyhnul letícímu šípu ale nešikovně se vrátil do původního směru, takže do věže narazil. Rychlost měl drak velkou, proto byla okamžitě zpřelámána a zbořena. Naltaron ani jeho jezdec neutrpěli žádná zranění. Kyrael se začal soustředit a posílil drakův hněv, ten rozpoutal ohnivý výr a živil jej silným větrem od máchajících křídel. Dračí Pán pozvedl kopí na znamení a výr se dal do pohybu. Řítil se městem a zapaloval vše, co hořelo. Naltaron se dal do pohybu a vyskočil na hradby dělící město od hradu. Mávl křídly tak silně, že všechna okna byla okamžitě vysklena a zařval tak mohutně, že zdi hradu popraskali. Poté zalil hrad hustým proudem magmatu a celé nádvoří se zaplnilo ohněm a lávou. Rozžhavená láva začala protékat do spodních místností a zachvátila hrad požárem. Nikdo v něm smrti neunikl. Naltaron se vymrštil do vzduchu a pokračoval v pekelném běsnění. Ze střeleckých věží už nikdo nestřílel, neboť střelce přepadl strach a raději se dali na útěk, aby si zachránili vlastní život. Z otevřené tlamy chrlil oheň a Kyrael kopím ukazoval, kam oheň vyslat. Celé město bylo v plamenech, dřevo shořelo, kámen popraskal a kov se roztavil. Černý dým se valil do oblak a podával kruté svědectví okolním vesnicím v zemi, že pokusit se sáhnout na život Dračího Pána byla velká chyba. Iligardis zachvátil chaos a strach.
Autor Marek Werthaim, 28.10.2020
Přečteno 129x
Tipy 1
Poslední tipující: mkinka
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Zajímavý příběh.

21.09.2022 11:31:10 | mkinka

© 2004 - 2022 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí