Tiwaz

      “Lučištníka jsem navnímala v runě Naděje a při cvičení zdravila Ardžunu a slavný luk Gándívu.
      Tiwaz je šípem Martovým a Mars je šípem Týra, který vystřílí sedm barev do duhového mostu mezi světy.
      Stojím v kruhu dvanácti mudrců a s jejich šípy se po duhových schůdcích vydávám k cíli do Slunce mezi Zlatými Parohy.”

    Nedělní vedená meditace mne rozhodila neb měnila tělo na rosol a to je prostě opak toho,
co by mne mohlo uvolnit a odlehčit od těla. Nicméně jsem se po chvilce smíchu zklidnila a prostoupil mnou krátce slastný pocit milované růže. Vzápětí mne však z temných hlubin pohltila dravá Gorgona. Nechtěla jsem se jí bát a zavnímala jsem bojovného vojáka a odhodlaného lučištníka, ale stísněnost sílila. Zavolala jsem tedy spojence, kteří se rozestoupili přede mnou a zhůry se rozzářilo daleké Slunce jako nejjasnější terč osvícení.
      
       Vzpomínám jak mne při dávném vytržení v tantře Ardžuna zachránil, když jsem otevřela srdce ve své divokosti. A kdysi dávno při posledním sblížení s pokleslým mnichem. A také jsem při józe párkát vzývala nejmocnějšího lučištníka Ardžunu v pozici bojovníka a to se mi při cvičení Tiwazu vybavilo ještě pře meditací samotnou.

      Týr je chrabrý hrdina jenž je schopen vyšším cílům obětovat sám sebe:
     „Toho bohdá nebude, aby český král, z boje utíkal!“