Poznámka na začátek není tam ani jedna narážka na politiku je to čistě moje vnitřní analytičkovědecká myšlenka. Co mě napadla při špatném odbočení při cestě autem.
Máme čtyři základní směry ale podle mé analýzy ty nejdůležitější jsou vpravo a vlevo.
Směr dopředu a dozadu je jasný, ať se jedná o cokoliv tak není pochyb o smyslu toho co se bude většinou dít, ale už není přesně určující když se změní směr do stran je to tedy úhybný nebo odklánějící se z přímého směru.
A na kterou stranu je lepší se odklonit či uhnout, která je ta správná ?
Je to jako hod mincí nebo je tam nějaké pravidlo místo náhody ?
Každý z nás má většinou jednu stranu dominantní, která umí lépe pracovat či fungovat a to od hlavy až k patě. Takže při práci a v životě je vlastně funkčně více méně jednostranný a je asi pravdou, že nejvíce je založených doprava.
Je to tedy i v určování směru neboli úhybného manévru do pravé strany? Při řízení je to o tom kam nás vede cesta a v životě si to určujeme sami kam uhneme.
Ale cíl je vždy buď v předu a nebo vzadu takže odbočení je prodlužování si cesty a je jedno zda je to jednoduší nebo ne.
Sice někdo může namítnout, že objížďka může být rychlejší jak přímí směr, který je třeba obtížnější ale u objížďky může nastat možnost nevracení se na zpět v hlavním směru tím pádem je to rozhodnutí o změně takže tím pádem to bude vždy riziko delšího času když se budeme chtít vrátit zpět.
Ale jak se pozná na kterou stranu odbočit aby to bylo správně, co nebo kdo to určí?
Nevěřím na osud ale na sled za sebou jdoucích události a tak to nikdy není náhoda kdy se rozhodne zda vpravo nebo vlevo.
Ale je to daleko větší riziko než směr vpřed nebo vzad.
01.03.2026 13:00:44 Jiří I.Zahradník
Zapomněl jsi, že existuje ještě jedna možnost - zůstat stát.
Neuhnout, neustoupit, ale ani neútočit a nenechat se vyprovokovat k unáhlenému pohybu. Někdy není odvaha v tom vybrat si směr, ale vydržet tlak a zachovat klid. Je to spíš otázka charakteru než orientace.
01.03.2026 19:31:33 Vladimír75
Nezapomněl, protože čas zastavit nejde. Takže i když člověk se zastaví tak kolem to jde dál, zastaví sebe jen v mysli ale pořád stárne a čas letí.
01.03.2026 20:59:35 Jiří I.Zahradník
To zastavení nemyslím fyzicky ani proti času. Jasně, čas běží pořád dál. Jde o to nezvolit úhybný směr jen proto, že je na člověka tlak — neuhnout ani doleva ani doprava, ale zůstat ve svém postoji. Je to vnitřní klid a pevnost, ne zastavení života, nebo mysli.
21.01.2026 13:29:10 Lighter
Naštěstí dnes máme dopravní aplikace, které ti spočítají, kudy je to "blíž", časově nebo kilometrově...Naneštěstí nejsou dokonalé, jednou mě dovedla navigace ke zdi do slepé ulice, jindy zas na konec rozestavěné silnice uprostřed pole...:-)
20.01.2026 21:54:04 Ž.l.u.ť.á.k.
Většina věřících by ti nejspíš řekla, že jediný cíl je (dle vyznání) nahoře, nebo dole:-)
21.01.2026 13:23:54 Lighter
"Život je jen náhoda, jednou jsme dole, jednou nahoře, la la la"...:-)
21.01.2026 22:27:04 Ž.l.u.ť.á.k.
Jedna z prvních písniček, kterou jsem se v mládí naučil na piano, um ca ca...:-)
21.01.2026 08:20:19 Vladimír75
Ano to máte pravdu jasnost cílů i když smýšlených je jednoduší pro mysl ale to je potom nuda. Jelikož ať je to politika nebo víra vždy jde o to dostat se nahoru a jestli jsou to peníze nebo odpustky je fuk.