Automat č 17

Anotace: Start myšlenka: už jsi zase ve mně

Nevadí, když mi rozleješ ocelovou páru přes vlasy a budeš se u toho smát,
jen když mi povíš, jestli se to tak opravdu mělo stát.



Víš, to jsou ty promrzelý léta v tichu hlav kroužících jazykem pod dotekem lásky.


Nebylo by to fajn bez urostlých kořenů, 
tajně sílících v dávnu urousaných krepových papírů.


Ale stalo se, 
koukáme na stejný hvězdy a pliveme si navzájem pod obraz
prázdných těl,
to opravdu takhle musíme, nebo se mi to jen zdá?