byla to pěkná chvilka plná strachů

Co nedělá člověk, který se boji lidí,
kino, divadlo, koncert, nevěřím, že ji ochráním,
ať mi ta kráva nevěří, bojím se sám na chodníku,
na náměstí chodím jednou měsíčně pro prachy,
no chodím, spíš jezdím všude taxíkem,
jsem pořád pod vlivem, tak neřídím, mám, co řídit,
kdo by chtěl poslouchat narkomana, co ztratil víru.
Taky bazén, vlak a autobus, loď, kavárna,
dělá mu problém zajít pro kebab, to se prý neléčí.
Výstavy, sportovní akce, bojí se doktorů,
turistika, taky hodně lidí, dá se s tím žít,
ale bojí se jít i do kostela.