Ukryto v matrice

Anotace: O jedné "historické štafetě", kterou se bezděky podařilo uchovat.

Z vyprávění jednoho Jana:

Když jsem se narodil, má matka, Jana, chtěla, abych byl pojmenován Jan. Tato tužba však narazila na odpor u otce a u jeho rodičů. V otcově rodině bylo zvykem dávat mužským potomkům jména, začínající na "M". A tak otec Miroslav prosadil, že mi na matrice bylo přiřčeno jméno Michal. 

 Jak plynuly roky, samozřejmě jsem se o někdejším matčině přání dozvěděl. Jméno Jan mi bylo ostatně sympatické tak nějak samo od sebe. Když jsem jako dítko dosud nekřtěné projevil někdy ve čtrnácti letech přání být pokřtěn, zcela spontánně jsem požádal, aby mi bylo dáno jméno Jan. A tak se z Michala jedné neděle stal ve křtu Michal Jan. 

 Uplynulo dalších několik let a mne začal zajímat můj rodokmen. Jelikož jsem věděl, že po matčině otci jsem "jižní Čech", napřel jsem své pátrání také směrem ku Strakonicům. Jinou větev našeho rodu, sahající až kamsi k půlláníkům Moravského Horácka, jsem měl docela dobře zmapovanou již z dřívějška (a díky pochopení a spolupráci jednoho kamaráda s přístupem k potřebným archiváliím vysledovanou až do poloviny 18. století). Nezbylo tedy, než si udělat ještě jasno o krajích na jihu. Když jsem se nedlouho poté dopracoval k archiváliím, sahajícím přímo mezi Bavorov a Vodňany, začala se mi spousta věcí ujasňovat. I tu hubičku na obě strany bych zřejmě z radosti dal, bylo-li by zrovna které dívčině.

O matčinu otci jsem věděl, že se jmenoval Ladislav. Žel, zemřel ještě poměrně dávno před mým narozením, takže mi nezbývalo, než se spolehnout na to, co mi o něm kdo povypráví. Křestní matrika mi ale odhalila, že se zdaleka nejmenoval "jenom" Ladislav. V kolonce křestního jména se skvěla jména Ladislav Jan - a dále samozřejmě příjmení. V údajích o rodičích bylo uvedeno u jeho otce (tedy mého praděda), že jeho křestní jméno bylo pro změnu Bedřich Jan. Jméno Jan se tedy v našem rodě dávalo tradičně. A nositelkou tradice (byť po přeslici) se stala i moje maminka. Jana. K tomu já jsem nevědomky přidal svůj podíl tím, že jsem se ve křtu stal Michalem Janem. 

 Tradice zůstává zachována, historická štafeta jména je nesena dál. Bohu díky za to.