Pohledy Dalmácie

Dívala jsem se,jak kvetou olivy.
Měla jsem čokoládu mezi rty.
Den byl milý a provoněný.
Vítr vál do hor a moře zaplnilo celý prostor.

To je Dalmácie.
Slunce,ryby a prázdno bez turistů.
Zatím pro každého chladno.



Já zatím čekám v útulku bezvětří,
až prozvoní mě jas i květ jara neúnavný.
Psát verše v kráse pro zemi mě prostě baví.
Vidim už záhon opojný, vinná réva plní sny.


Ten pohled je ale příjemný.Tak ahojky, kamarádi.