Pohledy Dalmácie 4

Popíjím čaj z šipku,ale spící Růženka nejsem,jen se dívám na nebe a hledám půvab čistých vinic i koukám,kde přijde kočka,abych ji zpříjemnila chvíli, když jsem tady. Soused právě zaléval a tak se usměje a já jdu se zas pouštět do snové scenérie moře a píšu psanou fotografii dneška v lyrickém nadšení v pronájmu štěstí z pohledů pokojné a půvabné krajiny i kusů vzpomínek na časy,kdy jsem tu byla s dcerkou i synem.Tak hlt se dostává do úst a já tuším horizont a myslím na moře,co se někde vlévá do oceánu.Basnik si odskočil k próze, řeknu na svou adresu,vezmu plavky a půjdu nechat vlát uzdu dalšího ba nepoznaného proudění duše v mořské vodě, mezitím však řeknu do literární schránky své dojmy milým kamarádům a pošlu obejmutí v řádkách citlivé rubriky,co pramení z přijetí a odevzdání se slovům rozhraní písmen a krásné ahoj.