Ztracený sen

V zemi, která si říká svobodná, se stíny prodlužují při západu Slunce. Každý úder bombardéru je ozvěnou vlastních pochybností. V dálce na tropickém svahu se mísí dech bouře a prach. Tam se line rachot, ne tak vzdálený od hluku amerických ulic, kde se obyčejní lidé ptají, koho to vlastně chrání ten velebný žár ohně.

Zatímco pěsti padají na továrny, pevnosti a domy, které svět vidí jen jako čísla statistik... Někde jinde se psaní zákonů a zákulisní debaty o národní bezpečnosti přetavují v rozhodnutí, které mění osudy států jako když v prachu písku přibude další zrnko. Vysoko nad cíli v Sahelu, v Nigérii, i v přístavech karibských měst se proudy války a míru mísí tak těsně, že ani ti, kteří sedí za ovládacími pulty, necítí pod nohama pevnou zem. Jen modrý displej. Smrt.

Pak je tu obraz hrůzy. Operace plánovaná s ledovým klidem, s divnými názvy, logy a symboly vyslovenými s nulovou emocí, jako by šlo o další položku v tabulce. Velké vrtulníky stoupají nad Caracas, příkazy se kódují, prohlášení zkreslují realitu. Svět to zase jen sleduje. Debatuje o mezinárodním právu bez mandátu OSN. Nikomu asi nevadí porušení suverenity. Svět mluví o tom, co je hrdinský čin a co agrese. Někde v tom všem sedí běžné rodiny u večeře, děti zírají na obrazovky a dospělí si kladou otázku, zda to všechno ještě dává smysl. Přesto svět pokračuje, jako by nic z toho neexistovalo.

Pod maskou diplomatických slov, která se snaží zakrýt skutečné a často surové zájmy, se ozývá rytmický úder bubnů. Od Jemenu a Arábského světa po Nigérii v Africe.
Od karibských ulic až po diplomatické síně. V těchto kuloárech se hlavy států přetahují o hranice, území a vliv. Prostě o vše, co svět drží pohromadě. Každá střela, každé rozhodnutí je jako zpopelnění sirky v ohni, které nechce nikdo uhasit, ale všichni očekávají, že někdo jiný přinese vodu. Voda ale dochází.

Nad tím vším se vznáší prastarý americký sen. Ten ideál svobody, demokracie, možnosti volby, naděje, která je někdy hlasitější než výstřely. Jindy jsou ta slova ztracená v embargu moderních bitev a výmluv. Svět je prostě čím dál divnější.