Návraty

Líbáš mě do vlasů
s příslibem návratu
zářivý jasný
babička Luna se úkosem dívá
raději pomalu mizí
(na scéně není místa pro dva)

jsi neúnavným hráčem světla
proto ti smím patřit
a ty mě laskáš
svýma neviditelnýma rukama
dáváš jiskru mým vlasům
propaluješ čistotou mé srdce
abych tě nadechla
ve vší tvé síle
nechala prozářit i ta nejhlubší temna
bytosti z masa a kostí

přesto jen do času
než na své pouti
oba dohrajeme tu hru
na odchody a návrat
tam domů...