Návraty

Návraty

Líbáš mě do vlasů
s příslibem návratu
zářivý jasný
babička Luna se úkosem dívá
raději pomalu mizí
(na scéně není místa pro dva)

jsi neúnavným hráčem světla
proto ti smím patřit
a ty mě laskáš
svýma neviditelnýma rukama
dáváš jiskru mým vlasům
propaluješ čistotou mé srdce
abych tě nadechla
ve vší tvé síle
nechala prozářit i ta nejhlubší temna
bytosti z masa a kostí

přesto jen do času
než na své pouti
oba dohrajeme tu hru
na odchody a návrat
tam domů...
Autor Malá mořská víla, 04.01.2020
Přečteno 501x
Tipy 13
Poslední tipující: mkinka, Iva Husárková, jitoush, Amiradi, Pétík, jenommarie, Krahujec, Dávid
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Nádherně vyjádřeno.

06.01.2020 17:11:25 | Pétík

Světlo které vábí,
svým teplem malou vílu,
po vlasech jí hladí,
dává chvíli sílu.
ZůSTaň a sviť jí ještě chvíli,
to přece chtějí i malé víli. ;-)*

05.01.2020 15:26:43 | jenommarie

Světlo které vábí,
svým teplem malou vílu,
po vlasech jí hladí,
dává chvíli sílu.
ZůSTaň a sviť jí ještě chvíli,
to přece chtějí i malé víli. ;-)*

05.01.2020 15:26:42 | jenommarie

Vítrem vašich střech, do vlasů zabořen jeho dech.

05.01.2020 13:32:22 | Krahujec

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí