Sex a život

Anotace: Prozaický příspěvek o paralele života a sexuálního života. Text o západní drsné společnosti a a jejím smýšlení a protikladu klidu a lásky jiných kultur. Zpověď ženy a tanečnice.

Přemýšlím o sexu a o životě, o tom jestli je tam paralela. Jestli něžný krásný bezbolestný a opatrný sex může být dobrý. Za mě to nefungovalo. Nepřišlo uspokojení a blokovaly mě strachy k tomu si to pořádně užít. Strach z bolesti. Cítím, že život je podobný v tom, že může být bloumáním po Španělsku, pitím kafíček, meditacemi, procházkami v krásné přírodě, potkáváním se s přáteli a milými lidmi plnými vášně a lásky, plnými sympatií a inspirace. Ale kdyby se skládal jen z klidu lásky a pohody tak bych asi pak radši odjela do válečné zóny nebo začala dělat MMA.
Život, stejně jako sex, aby za něco stál musí trochu bolet, musí být cítit a to tvrdě a silně. Musí v něm člověk překonat sám sebe a říct si ale kdyť to nebolí, nebo bolí ale mnohem víc se mi to líbí.
Z boje s neutíká a kdo neprojde ohněm jako by nežil. Ty ohně jsou zvláštní protože jsou hlavně psychické. Je to postup a rozvoj duše, bojování se svým egem, které nenávidí, ničí, se vším končí.
Mám chuť zas bojovat, přestat se litovat nebo hůř bát se o sebe. Vše co se mi děje je odrazem mě a lidi se ke mě chovají jen tak, jak jim to dovolím.
Nemusím nic co nechci, ale když něco chci tak teda musím. Můžu se vykašlat na svou vášeň tanec, protože prostředí je ostré, kompetitivní, drsné, není procítěné a protkané láskou radostí a pochopením. Ale pokud chci tančit, jakože chci a tenhle tanec byl a je mým velkým snem, pak je třeba pro svůj cíl zatnout zuby a dřít, jako o zkouškovém. Je třeba prožívat v tanci co prožívat chci ne se ladit na okolí. Okolí bude mít vždy dobré špatné či všelijaké jiné stimuly. Ale když chci prožívat tanec na plno musím to prostě začít dělat, nestydět se, nebát se. Dřít a užívat si tanec a zas dřít učit se a užívat si dřinu jako pořádný tvrdý sex. Žít a jít za snem, nepřemýšlet o tom, že se mi to nelíbí, že je to moc těžké, zabírá to moc času, prostě jet a dojet tam kam chci. Protože já tam chci být a moc dobře to vím. Z boje se neutíká. Můžu, ale já si tenhle boj vybrala a stojí za to ho vybojovat do konce. Vzhůru kam jen to půjde. A užívat si života, po dřině vypustit páru, nadechnout se a cítit život, pít být s kamarády, koukat se na seriály, tulit se, chodit na procházky, vařit, jíst, cestovat do klidu, cestovat za dobrodružstvím a poznáním. Ale mít své cíle a jít za nimi je jedno jak rychle prostě jen nejrychleji co dokážu. "Dělej vše co umíš nejlépe a a ne lépe" ...Čtyři dohody. Zbavit se strachu a studu, že ještě nejsem tak dobrá,že na to nemám, že jsou na mě moc hrubí a drsní. Dobro není bez zla a jemnost bez hrubosti. Všechno je to součástí života a je to tu pro mě.
Sebezapření pro něco, čeho chci dosáhnout je dobrá věc. Pokud člověku na něčem záleží, je na místě. Člověk však nesmí jít přes mrtvoly, vždy se zas uvolnit nekritizovat se a nelamentovat nad tím, že se toho dalo udělat víc. Dám tomu kolik dám, kolik jsem schopná a ochotná dát při zachování vlastní integrity. Nemusím utíkat do ciziny, do milých a krásných prostředí a bych našla klid a vlastní sílu. Já už svojí sílu a mám a integritu též.