o dívání...

Anotace: díky ryby...

co si myslíte o někom koho neznáte?
vaše myšlenky budou nejspíš neurčité

mantry a jantry představují ty
kteří dodržují pravidla
a pak jsou ti
co využívají blaženost
k rozbíjení věcí

to je pro vás správný přístup řekla
zjevně vás oblažuje
nějaká pěkně tvarovaná
abyste přestal zacházet s myšlenkami
jako s kostkami lega

zaostřil jsem na ni
a povšiml si malé jizvy
mezi nosem a rty
takovou trojúhelníkovou rýhu
rybího spojení
co připomínala tvář
lidského plodu

svěříte se mi milá Philtrum?

jste připraven příteli
můžeme začít
ale pozor
učila jsem to i jiné
zničilo jim to nervový systém
vy to možná přežijete

nevěděl jsem co říct
ale probudila ve mně zvědavost

posaďte se tak
aby naše kořenové čakry byly blíže zemi

víte že jsme na ledové plotně osmitisícovky?

přesto na tom trvám
posadila se naproti mně
zkřížené nohy
rovná záda
a hudba
rytmická
štípání stromů
dřevo co se láme podélně
v obrovských třískách

všechno je jasné
soustřeď se na mně
všechno ostatní potlač
můj obličej se rozostří
nepokoušej se ho zaostřit

upřeně se na mě dívala
já se upřeně díval na ni
pěkné obočí
velké čelo
mé periferní vidění se smršťovalo
jako výšková nemoc
zvláštní myšlenka
nikdy jsem ji neměl
nepřemýšlej o blbostech
soustřeď se na čelo
čas se zpomalil
její vlasy se prodloužily
zůstaly jen její oči
studny s intenzivní zelenou
barvou pralesní žabky
vznášely se
jejich slabě mandlová
se stala zraky
neustále se pohybujících
slabě zářící
očima holčičky
které se sladce podívala
zatímco temnota pohltila
její ramena
potom část obličeje
jako rez co ujídá okraj zrcadla

co způsobuje že se zrcadlo rozpadá?

nepotřeboval jsem nic
jen ji
ztratila třetí rozměr
její tělo ztmavlo
až připomínalo jen cosi
co vidí děti v noci
v koutě nebo pod postelí
silnější než závrať

zavřel jsem oči
pak je otevřel
upřeně se na mě dívala
zakřivená efektem rybího oka
zblízka
její úsměv se šířil jako požár
a celá se rozzářila
podvečerním sluncem
severního dne

vy jste to viděl že...špitla
a pak mě jen tak jemně pohladila
na předloktí
kde jsem měl vytetované krédo z Hamleta
,,zbývá mlčení,,