Prázdnota.
Je jako vydutý, karmínový démon. Jako rudý balónek odevzdaný síle vzduchu, který z něj prýští ven.
Dobíhá ji.
Snaží se ubít to plíživé nic.
Skládá hudbu, hity ještě za jejího života.
Maluje obrazy slavné ještě za jejího života.
Pak mine.
Promáchne do prázdna. A mine prázdnotu.
Celá se otočí.
Zklamání, prohra, stud.
Prázdnota.
Dobíhá ji.
Dobíhá sebe.
"Jsem já prázdnota?"