Růžový jasmín

V lese vlčice prohrála boj s vlkem – boj, kde se snažila ochránit mládě.

Mladá elfka se procházela lesem a viděla na bojišti zraněnou vlčici a opuštěné mládě.

Podívala se vlčici na rány, nakrmila mládě a vydala se hledat bylinku pro vytvoření léčivého odvaru.

Hluboko v lese ji zasvítil růžový jasmín a prozradil, že on je ta léčivá bylinka.

Elfka šla blíž ke květině.

„Můžu si utrhnout pár květů?“ Zeptala se.

„Vím, co jsi zač. Jsi ochránkyně zraněných. Ty můžeš,“ řekl jasmín.

Elfka si utrhla pár květů a po cestě do chaloupky si naplnila láhev vodou z horského pramenu.

Uvařila odvar a vrátila se k vlčici do lesa.

Ošetřila vlčici rány a vlčice řekla: „Děkuji ti, dobrá vílo. Prosím tě jen o jednu věc. Postarej se o mé mládě, aby se stalo ochráncem s dobrým srdcem jako ty.“

„Ráda,“ usmála se elfka a zavedla mládě k sobě do chaloupky, kde se o mládě až do dospělosti starala.

Až mládě dospělo, zůstalo v lese u chaloupky a chránilo elfku před nebezpečím.