Rybí královna

Anotace: Inspirace lidovou pohádkou

Na kopci za městem pramení potok, jehož koryto je téměř stále vyschlé. Jen nejstarší dědoušek ve vsi si ještě vzpomíná, že před mnoha a mnoha lety měl potok tolik vody, že se to v ní jen hemžilo duhovými pstruhy. Ryby měly svoji královnu, která se starala, aby se její sestry v potoce dobře chovaly a množily.
Jednou v parném létě potok zase vysychal, protože dlouho nepršelo a nebylo dost vláhy. Všechny ryby odplavaly do řeky, jen krásná duhová rybí královna zůstala uprostřed koryta na vysušené skále a umírala.
Šel kolem mladý pastýř, který naloukách u potoka pásl ovce. Když zahlédl umírající rybu, skočil ke skále, zdvihl ji k sobě a políbil. "Ach, rybičko ubohá, na suchu bys zahynula," litoval nebohou rybku ve svých dlaních.
Jakmile pastýř rybí královnu políbil, proměnila se v překrásnou dívku. Usmála se na něho a promluvila: "Milý pasáčku, zachránil jsi mi život. Já jsem rybí královna. Ráda bych zůstala s tebou a pomáhala ti s hlídáním ovcí, dokud nebude v potoce dost vody. Pak se vrátím k rybkám, mým sestřičkám."
Pastýř se zaradoval, že našel takovou krasavici, a oznámil jí: "Se mnou zůstaneš a staneš se mojí ženou!" A protože se bál, aby mu překrásná dívka neutekla, zavřel ji do chléva k ovcím.
Hned, jak dívku uvěznil, změnilo se náhle počasí. Přihnaly se černé mraky a spustil se déšť, který trval několik dní a nocí. Voda rychle naplnila potok. Tehdy rybí královna zaplakala: "Ach, pastýři, smiluj se nade mnou a pusť mě! Ráda bych se ponořila do vody a proměnila se zase v rybu! Buď tak hodný, a každý den můžeš v potoce chytat ryby až do konce svého života. Místo pasení ovcí budeš lovit a prodávat ryby a poslouchat na trhu, co si lidé povídají."
Pastýř neposlechl a rybí královna ze žalu umřela. Od té doby je potok skoro stále vyschlý a nejsou v něm ryby, ani když je koryto plné vody.