reedice

Zlomila se někde mezi srdcem a větví

bolest praská

a najednou jako když se setmí

mízou teče láska

Řekl mi piš

piš svou duší

o tom co vidíš a o čem sníš

piš pravdu

Sním o rychlém vlku běží můj život

žít či nežít

když odešlo co smysl mělo

snažíš se jen přežít s košilí v zubech

zaťaté pěsti

ta bolest nedá spát počítám kolikrát se ještě musím dát

kolik udělat kliků dřepů úsměvů do prázdných vrat /pohledů/

předstírat štěstí to nejtěžší je snad

pořád běží

vlk samotář

a já běžím s ním ten hlad

__

__

_________________________________________________________________________