Hravý tulipán

Na louce ráno běhá skřítek a roznáší ranní rosu na trávu. Kolem skřítka proletěl motýl a skřítek se pokoušel motýla chytit, ale upadl na mokrou trávu. Motýl se smál. Okolo proběhnul vesničan, ale uviděl skřítka a zastavil se. „Pojď si hrát s námi na honičku!“ Smál se skřítek. „Škoda, že tak veselý není náš král na zámku, pořád smutní od té doby, co mu zemřela žena.“ Povzdychl si vesničan. „Tak půjdeme za ním,“ zasmál se skřítek. Skřítek běžel s vesničanem na hrad. Ale král se procházel v zahradě. „Co pořád hledáte?“ Zeptal se vesničan krále. „Nový smysl života,“ posmutněl král a otočil se ke skřítkovi. „Co tady děláš ty, že nehlídáš na louce květiny?“ „Nudím se tam, tak jsem si přišel hrát sem,“ usmál se přátelsky skřítek. „Přišli jsme Vás, veličenstvo, rozveselit,“ zasmál se znovu a zavedl krále do zahrady, kde kvetl zvadlý tulipán. „Tenhle tulipán se rád směje jako já, určitě Vás potěší,“ podíval se skřítek na tulipán. „Tak tulipáne, řekni vtip,“ promluvil král po dlouhém mlčení. „Nemůžu, chci zalít,“ tulipán. Král zalil tulipán a před očima všech tulipán vykvetl a potěšil krále svými hravými barvami.