Tajemná konvalinka

Byla jednou jedna princezna, která se bála světla, nosila ráda bílé šaty a když bránila dobré lidi, uměla se proměnit v ohnivého draka – tuhle sílu dostala po své matce.

Byla stydlivá, nerada se ukazovala lidem bez svého bílého pláště a masky přes obličej.

Ale se svým princem ráda trávila čas v lese, kde nemusela nosit bílý plášť a masku.

Princovi dívka důvěřovala. Nikdy jí nezradil. V královské společnosti naopak nosila přestrojení, aby nikdo nepoznal její tvář a postavu.

Jednou ji takhle v královské zahradě uviděl i princ.

„Proč se kryješ před světem, má princezno?“ Zeptal se překvapeně.

„Kdo chce vědět moc, nedozví se nic,“ usmála se. „Ale já tě znám, mně to říct můžeš,“ zašeptal.

„Můžu, ale ne před celým královstvím. Tady nikdy nevíš, kdo se skrývá za rohem,“ opatrně se rozhlédla princezna.

„Pojď radši se mnou do lesa,“ navrhla.

V lese princovi prozradila pravdu.

„Ale slib, že nikomu nic nepovíš.“

„Slibuji,“ princ a nikdy princeznu nezradil.