Zadnice na trůně dávných časů

Anotace: ....

Byl podzimní večer a chlapec ,tedy byl to muž ,ale svým vzhledem připomínal spíše chlapce,běžel domů.Jak už to býví nedával pozor na cestu, "dávej pozor ty nemehlo"ozvalo se odněkud z hromady listí.Asi má halucinae"no tak tady sem" zapískal znova ten hlásek a na hromádku listí se s námahou vyškrábala půlvětvička,"sem se mi dívej ,když s tebou mluvím" ,ukázala větvučka na své oči."C-cože ?mluvící větev." Zmohl se mladík akorát na tyhle slova a polekaně odskočil dál."Nebuď najivní", řekla větvička"jsem strašilka a podívej cos mi proved"Ukázala na své*nožičky*,"a víš co takhle bych stejně brzo umřela ,takže když mě zabiješ ,což už se ti jen tak mimochodem před chvílí málem povedlo ,tak ti splním jedno příní,"Mladík se zamyslel"fajn chtěl bych se na jeden den podívat do středověku""tvé přání je mi rozkazem," řekla strašilka otřepanou frázi."A jak se vlastně jmrnuješ?""Jsem Tyler.""Dobře Tylere ,dupni na mě a dostaneš se tam kam si chtěl." Mladík strašilku poslech ,ale jakmile ji rozdupl, byl stále na stejném místě, tedy jeho velká většina.Chybyčka se vloudila,protože strašilka už byla na pokraji života a její um nefungoval jak by měl.Jeho nemalé pozadí sodcestovalo do gothického hradu vévody Buřtíka.Jakmile viděl ,že mu nečí zadnice přistála na stole, myslel ,že se jedná o nějakou cizokrajnou pochoutku a nařídil svým kuchařům ,aby ji upekli.To ,že nemá Tyler zadnici zjistil až doma na toaletě.Byl z toho vyveden z míry jak ryba co jí narostli nohy ,ale to nebylo nic proti tomu ,jak překvapeně se tvářili kuchaři právě v době ,kdy byl Tyler na toaletě.Okamžitě to šli oznámit králi.Jeho mozek zarostlý slaninou vyplodil další geniální nápad a to tentokráte takový ,že Tylerovo pozadí bude umístěno na slavnostní nočník a bude vystaveno ve vstupní síni.Jenže Tyler samozřejmě jedl a to hlavně chemicky upravované potraviny.Zvykl si i na to ,žít bez zadku ,ale obyvatelé hradu si nezvykly na příšerné methanové výpary tvořící se v pozadí.Zkoušely ho zašpuntovat ,mumifikovat ,pomazávat mastmi ,zaříkavat ,ale nic nepomohlo.Až jednoho dne přišel mladík z daleké země s převratnou novinkou ,kterou dnes známe jako plynovou masku.Ta tehdejsi vypadala spíše jak neforemný želví krunýř s chobotem.Obalovala celou hlavu a na místě očí byla jakási průhledná blanka ,ale dýcháním se zamlžovala ,proto kdo jí používal musel sebou stále nosit stěrač ..Lidé byli velice nespokojeni ,ale co naplat.Naštěstí přišel den ,nebo spíše období ,kdy bylo v modě zazdívání, většinou nepohodlných lidí ,ale co je dobré pro lidi ,je dobré i pro pozadí.Pár stovek let si tam pozadí hovělo ,ale když přišli ve dvacatem století archeologové umístili ho do muzea.Naštěstí se nacházelo ve stejném městě jako Tylerovo bydliště a tak se se svoji milovanou sedací částí těla opět setkal.