Kořínkova dobrodružství na louce pod Hranečníkem

Kořínkova dobrodružství na louce pod Hranečníkem

Anotace: Skřítek Kořínek přichází ze školy na louku která mu byla svěřena do správy. První setkání ale musí být se stávajícím správcem Kamínkem.

KAPITOLA 1.
PRVNÍ SETKÁNÍ
Tak jako každou louku, tak i louku pod Hranečníkem měl na starost skřítek. Jeho povinností bylo starat se o to aby na louce bylo vše jak má být. Aby se z jara pěkně zazelenala a rozkvetla, v létě aby v parnech neuschla a maliníky s ostružiníky pěkně plodily.Na podzim aby i plané jabloně daly nějaké ovoce a konečně v zimě aby si odpočinula, a těžký sníh nepolámal větve stromů okolo louky. To však je jen část toho co má takový skřítek na starost, taková louka to není jen tráva, byliny a stromy na kraji louky. To je i spousta hmyzu a zvířat které na ní žijí, a i o ně se musí skřítek postarat aby louka vypadala tak jak má.
Louka pod Hranečníkem tak ale nevypadala. A to ne jen letos ale už několik posledních let. Byla zarostlá kopřivami a bodláky, ostružiníky se rozrůstali a pohlcovali okolní nízkou trávu, a stromy po okraji byly polámané a suché.
Louku pod Hranečníkem měl na starost skřítek Kamínek, byl už starý a unavený, ale ze všeho nejvíc se z něj stal starý mrzout který už skoro dva roky nevyšel ze své chaloupky. S nikým se nebavil, a když už tak jen úsečně. A to se pak těžko spravuje jakákoliv louka když ani nevíte co se na ní děje. Kamínek měl dlouhé šedivé vlasy, neupravenou bradku, a potrhané oblečení. Většinou byl mrzutý a ze všeho nejradši seděl ve svém houpacím křesle, pokuřoval si z fajfky, pospával a těšil se z toho že mu nikdo neříká co má dělat, a co by se udělat mohlo nebo mělo. Až do dnes, do dnešního večera, to se tu ukázal tenhle mladíček který mu chce říkat co a jak, a že prý Kamínek už je starý a zaslouží si odpočívat společně s ostatními skřítky kteří už dosáhli svého pětistého roku.
"Jak si říkal že se jmenuješ?" zeptal se Kamínek už asi po páté. Posadil se do svého houpacího křesla potáhl z fajfky a dělal že ho vlastně ani moc nezajímá.
"Jmenuji se Kořínek, a poslali mě sem ze skřítkovské školy, abych Vás nahradil ve správě louky pod Hranečníkem." odpověděl asi stoletý skřítek, s veselou tváří, a jiskřícíma očima. V jeho vlasech nebyl ani náznak šedin, začínající bradka byla upravená. Tak jako každý skřítek měl i Kořínek velké uši a dlouhý nos který mu vyčuhoval z pod zeleného klobouku. Přes zelenou košilku měl hnědou vestu a hnědé kalhoty byli zasunuty do kožených holínek. Zkrátka, pravý opak skřítka Kamínka.
"Nahradit, nahradit, to nevím proč! rozčílil se Kamínek. " Čtyři sta let jsem se staral o svou louku a ještě dalších sto let to klidně zvládnu dál." Kamínek si poposedl a pokračoval. "takže ty se Kořínku pěkně sebereš a vrátíš se na tu svou školu a vyřídíš jim že louku pod Hranečníkem sem spravoval a spravovat budu dál. Konec konců, skřítek Doubek spravuje svůj palouk pod Křivákem už sedm set let, a nikdo ho nevyhání." Kamínek bouchl pěstí do stolu jak byl rozčilený, zase si poposedl a chtěl pokračovat.
"Jenže Doubkův palouk je chloubou okolí Křiváku, milý Kamínku. Kdežto vaše louka je zarostlá kopřivami a ostružiním, stromy usychají, zvěř a hmyz se stěhuje pryč! skočil mu do řeči Kořínek, zvýšeným ale klidným hlasem. "Už dva roky Vás nikdo neviděl venku, víte Vy vůbec v jakém stavu Vaše louka je?" ptal se dál Kořínek, teď už však nebyl tak veselý. Kamínkovo chování ho štvalo,ale chápal že se mu z jeho louky nechce. A pokud by louka byla v pořádku, rád by ho i poslechl a vrátil se do školy. Jenže louka v pořádku nebyla.
"Jakpak bych nevěděl! odpověděl vztekle Kamínek. " Je to moje louka to já ji spravuji, a vím o všem co se tu děje. To by tak hrálo, přijít si sem a jen tak mě vyhnat! Z mé louky, z mého domova,z mojí chaloupky." Kamínek už neseděl a rychle chodil z jednoho rohu chaloupky do druhého. Fajfku při tom držel v ruce a jak v rozčilení mával rukami, jiskry z ní jen létali."Čtyři sta let jsem zveleboval tuhle louku, tuhle chaloupku, a teď bych měl najednou odejít? Jen tak, ze dne na den? Nikdy! Slyšíš Kořínku? Nikdy!
" Uklidněte se Kamínku, nikdo přece neříká že musíte odejít hned", snažil se o smír Kořínek. " Můžete tu zůstat jak dlouho chcete, budu rád když mi ze začátku pomůžete s loukou." Kořínek si vzdychl, a podrbal se za kloboukem " A konec konců, pokud je chaloupka pro nás oba malá, najdu si na louce jiné bydlení" po celou dobu stál Kořínek hned za dveřmi vchodu do chaloupky, a teď po vstřícném gestu popošel směrem ke Kamínkovi s napřaženou rukou, na důkaz dobré vůle.
"No to je nápad! A můžeš si svoje bydlení začít hledat hned teď! rozčiloval se dál Kamínek, s ruce založené tak aby nemusel přijmout nabízenou Kořínkovu pravici. "Louku mi sebrat můžete, ale chaloupka je moje! Rozumíš? Jen a jen moje, a já tě tady Kořínku nechci. Tebe ani nikoho jiného" Kamínek se otočil ke Kořínkovi zády, a polohlasem, ale bez známky lítosti řekl "Odejdi Kořínku, a do téhle chaloupky se už nevracej."
Kořínek chvilku stál jako opařený, jako by nemohl uvěřit tomu co právě slyšel. Snažil se pochopit kde se v Kamínkovi bere tolik hněvu, ale nevěděl. Na škole je učili, že jednoho dne dostane každý skřítek svou louku, palouk, kopec či les. Podle toho co si který skřítek vybere a na co se vyučil. Tam přebere po starém skřítkovi vše a od toho dne bude jen on pánem na své louce. Na tohle ho nikdo ale připravit nemohl, slýchával sice že se někdy starým skřítkům nechtělo odejít. Ale vždy se snažili vyjít v dobrém s e svými nástupci. Vždyť zlost a nenávist, ani mezi skřítky nebyli běžné..
Kořínek si povzdychl, sebral z podlahy chaloupky svůj batůžek a smutným hlasem pronesl směrem ke Kamínkovi " Na shledanou Kamínku, Vy u mne budete vždy vítán". a s těmi slovy za sebou zavřel dveře od chaloupky skřítka Kamínka.
Kořínek se ocitl na stmívající se louce. Chladný vítr na jeho tváři příjemně chladil, a pomáhal alespoň trochu zapomenout na nepříjemný zážitek. " Tak tohle je ona, louka na kterou sem se tak těšil" pomyslel si Kořínek " moje Louka pod Hranečníkem", a vykročil do šera aby si našel místo na přespání.
Místo na jeho louce, na louce pod Hranečníkem, v jeho novém domově.
Autor ThomasGrey, 30.08.2019
Přečteno 445x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí