Nevinná sedmikráska

Ve vesnici žila chudá dívka.

Každé ráno chodila zalévat malou sedmikráskovou louku.

Jednoho dne ráno ji tam spatřil zvědavý princ. Zadíval se na chudou dívku a když uviděl její malou chaloupku a skromné šaty, bylo mu dívky líto.

„Taková hezká dívka a žije v chudobě, když může přijít na můj zámek, kde se koná ples,“ poznamenal princ.

„Nestojím o bohatství, ale o čistou lásku, princi,“ usmála se dívka.

„A když tě požádám o ruku s tím, že tě nikdy neopustím,“ princ přišel blíž k dívce.

„Tak bys musel slíbit, že budeš žít se mnou tady,“ řekla.

„Dobrá. Postavíme spolu malý krásný zámek místo chaloupky, ale jen takový, aby nepřekřičel tuhle louku,“ souhlasil princ.

„Budeš hodný na tu louku a chránit sedmikrásky,“ smlouvala dívka.

„Dobrá. Ušiju ti svatební šaty a vezmeme se klidně na té louce,“ svolil princ, protože dívku měl doopravdy rád za každou cenu.