Deník z ARMAGEDONU I.

Anotace: Povidka na pokračování

Zkáza
Je tomu již několik let co se to stalo,ale neustále to mám v paměti, jako by se to stalo včera. Tehdy jsem uklízel po svém narozeninovém večírku, když jsem nesl nějaké věci dolů do sklepa, rozhodl jsem se že zde uklidím, protože od doby kdy jsem se nastěhoval jsem si nenašel čas pro pořádný úklid. Byl jsem asi v polovině úklidu když se mi začala pod nohova třást podlaha, z počátku jsem si toho nevšímal, ale když to už trvalo pár vteřin chtěl jsme pro jistou opustit sklep. V hlavě mi totiž běžela myšlenka jestli je to zemětřesení tak se přece nenechám zavalit den po svých pětadvacátých narozeninách. Velice rychle jsem se otočil od police, kterou jsem zrovna přerovnával. Stihnul jsem udělat dva, možná tři kroky, když povolil jeden trámek a já jím dostal přímo do hlavy. Upadl jsem na chladnou podlahu a začal jsem pomalu ztrácet vědomí po pár vteřinách jsem o sobě už nevěděl.
Jak dlouho jsem byl bez sebe už nevím, ale když jsem se s hroznou bolestí hlavy probouzel, byla všude neproniknutelná tma. Hned jak jsem se trošku vzpamatoval z té hrozné bolesti hlavy tak jsem se pokusil zvednout, ale hned se mi začala motat hlava, asi jsem měl lehký otřes mozku, pro jistotu jsem se ještě posadil na chladnou podlahu a začal jsem si projíždět po kapsách a hledal jsem zapalovač, někde jsem ho určitě měl. Když jsem si tak projížděl po kapsách všude jsem cítil prach a drobný štěrk, tehdy mi začalo docházet, že jsem asi zavalený pod celým domem, byl jsem velice rád, že to alespoň vydržel sklep, ale nemohl jsem dělat předčasné závěry, třeba jen nešla elektřina.
Konečně jsem ho našel vyndal jsem ho z kapsy a škrtnul, vyletělo pár jisker ale nic se nestalo, ještě jednou a už se rozplápolal malý plamínek, ale na osvětlení to nestačilo vyděl jsem sotva metr před sebe. Při úklidu jsem narazil na starou petrolejku, ještě tam byl i petrolej, dal jsem ji na polici, že ji pak vyhodím, ještě že jsem to neudělal. Pomalu jsem se zvedl na nohy a vydal se směrem k regálům, s každým krokem jsem cítil jak se mi pod nohama láme omítka a každou chvilku jsem stoupl na nějaký kámen, ještě že mě některý netrefil. Uviděl jsem před sebou polici a hned na kraji stála lampa, zvedl jsem skleněnou baňku a zapálil knot. Začal hořet téměř okamžitě a konečně bylo něco vidět. Vrátil jsem baňku zpátky a vzal lampu do ruky.
Začal jsem se sní otáčet po místnosti, po zemi byla spousta kamení a omítky ze stropu sklepa, ale jinak byl sklep v pořádku. Začala se mi vracen nesnesitelná bolest hlavy. Podíval jsem se na světlo proč vlastně nesvítilo, ale tam kde vždy bylo jsem ho neviděl, nejspíš někam spadlo a rozbilo. Chvilku jsem ještě postál než odezněla bolest hlavy. Vydal jsem se ke schodišti, při každém kroku jsem musel dávat pozor na sutiny co se všude povalovaly, stačilo že mě bolí hlava, nemusel jsem si zlomit ještě nohu. Po pár minutách chůze, kdy jsem klopýtal o trosky jsem konečně dorazil ke schodišti. Osvětlil jsem ho pozvednutím lamy, bylo vidět že přibližně v polovině schodiště je zával. Co teď ? Mám čekat na záchranu? Jak dlouho jim to může trvat jestli je to všude stejné jako tady? Přijde někdo? To vše mi letělo hlavou jak se rozhodnout, čekat nebo si nějak pomoci sám? Zase se vrátila ta strašlivá bolest hlavy a to rozhodlo, počkám pár hodin a pak uvidím, podíval jsem se na hodinky na ruce, byly rozbité, tak jak poznám kolik hodin jsem zde uvězněn?.
Opatrně jsem přešel zpět k policím, na nich jsem měl láhev s vodu, bylo to velice příjemné osvěžení. Věděl jsem že musím s vodou šetřit, protože nemám ponětí jak dlouho tu budu. Začal jsem procházet sklep a hledal jsem co vše by se mi mohlo hodit k mému přežití než mi někdo pomůže.
V přední místnosti bylo jen spousta různého nářadí, hrábě na listí, koště, lopata na sníh, i když nevím na co jsem měl zrovna tu, když jsem zde nikdy neviděl ani jednu sněhovou vločku, ale železnou lopatu ani žádnou motyku či krumpáč jsem nenašel, ty byli někde nahoře v garáži. Zůstaly tam, když jsem minulý měsíc opravoval vjezd do garáže. Doufám že je nebudu potřebovat. Na policích nebylo nic jinšího než spousta harampádí, kterého se chci zabavit.
V zadní místnosti byl jen malý vinný sklípek, předchozí majitel zde asi měl malé bohatství, ale bohužel byl velmi důkladný když odjížděl, nechal zde jen dvě láhve nějakého vína, co je to za značku nebylo možno zjistit, protože etikety již upadly a nikde jich nebylo. Vzal jsem ty láhve a vrátil se do přední místnosti, a začal jsem důkladně procházet každou krabici a plechovku co jsem tam měl, snad ještě najdu něco co by se mi mohlo hodit.
Procházel jsem krabice snad několik hodin, ale žádné velké úspšchy to nepřineslo, snad jen starý kapesní nůž a poloprázdné zápalky. Tady bych asi dlouho nepřěžil, musel jsem nějak ven. Snad se mi zadaří odstranit sutiny ze schodiště. Vydal jsem se ke schodišti, asi v polovině jsem zakopl o nějaký větší kámen, kterého jsem si prve nevšiml a v tu chvíly jsem upustil lampu. Opět jsem se ocitl v neproniknutelné tmě, ještě bylo slyšet, jak dopadají některé střípky ze skleněné baňky lampy.

A jak to bude Dál?