Neříkej, že ne...(24.4.08)

Anotace: Monolog člověka, který je, řekněme... vyšinutý, a kterého bych nikdy nechtěla potkat... V tom případě netuším, kde se to ve mě vzalo...

Neříkej, že ne, vždyť nevíš co chci. Řekni ano a pojď blíž. Neboj se přece, maličká... Kdo by ti ubližoval takhle pozdě v noci. No neboj. Provaz? Jo tenhle. To nic. Tak už se netřes. Pojď, chytím tě pevně aby ses nebála. U mě jsi v bezpečí. Až s tebou skončím, tak už se ti nikdy nic nestane, to ti můžu zaručit. Ale no tak... No... Neplač maličká. Tady si chvilku stoupni, hned jsem zas u tebe. Ššš... Utři si slzičky. Na, půjčím ti kapesník. Ale už dost. Stůj klidně. Holka jedna nevděčná. Neřvi! Řekl jsme snad, že se ti nic nestane. Uklidni se... Pojď obejmu tě.
Ty děvko! Ty budeš kousat! Ta facka ti patří. A drž už hubu nebo dosatneš další. Tak. Stoupni si a ani se nehni. Přestaň se třást, je tu teplo. Hele, co pro tebe mám. Provaz? Ale jdi. Vyrobil jsem ti krásnej náhrdelník. Tak už zmlkni a ukaž krček. Schválně, jak ti bude slušet. Ale no tak. Nebraň se, víš, že to nemá smyls. Jen si tím ublížíš a mě přiděláváš starosti. Sluší... Jsi nádherná. Jen přestaň brečet. Udělám si pár snímečků. No neříkej, že se ti to nelíbí, ty kurvo. Jsi za to přece placená. Fotky, to je tö, co tě živí. Neříkej, že ne. Nejsi na děvku ještě mladá? Ale jsi, to víš, že jsi. Jsi běhna! Tak počkej, pár posledních foteček, aby slečna modelka neměla proč brečet. Krásný. Trochu se usměj! Usměj se! Dělej! Hodná holka. Trošku si s tebou pohraju, dokud jsi ještě teplá. Vzrušuje mě tvoje bezmocnost, víš. Nejsem úchyl. Kdes na to přišla? Já jsem tvůj osud má milá.
Hezká košilka, tak jí sundáme, ne? Pozor na knoflíčky. No kvůli té sukýnce snad plakat nebudeš. Jsi překrásná. Hmmm... Jen chviličku. Necukej se. Snad se neštítíš. Já se tě teda neštítím, tak proč bys měla ty mě. Drž! Jen si sáhnu. Když nebudeš držet chcípneš o to dřív. No vidíš, jak to jde. Trošku to tu utáhnem, co ty na to. No nekul na mě oči. Chtěla jsi něco říct? Nerozumím ti. Artikuluj trochu.
Co by se asi stalo, kdybych tady té židli ulomil nohu? Hehe. Ty mě bavíš, ty modelko. Kdybys nebyla taková děvka, tak se mi snad i líbíš. Ale já prostě nemám rád tenhle typ holek. Smůla, viď. Tak ještě ulomíme tuhle nohu. Snaž se balancovat. no vidíš, jak jsi šikovná. Třeba to přežiješ. Ale spíš ne... Nejsem člověk, co rád straší jiné. Co si umanu, to udělám. Nejsem snílek. Moje sny zničily krávy jako jsi ty, ale neboj. Zaplatí všechny. Ještě ti u té židle zbývají dvě nohy. Třeba tě někdo najde, než se převrátí. Jejda. Neříkej! ty se udržíš i na jedné noze. Hmmm... Nesmlouvej. Stejně zdechneš. Odsud ti nic nepomůže. Drž hubu! Už tě mám plný zuby! Ty děvko!

¨ >>PRÁSK<<

Jéé, ty se tak krásně houpeš. Neříkej, že ne...