Death diary - part 3

Anotace: Death diary je krátká povídka o životu mrtvé holky.... Jak zemře??? Najde své schopnosti??? Zachrání se ?? Vše se dozbíte XD

"Co...co se stalo?" vyděšeně jsem se posadila ne posteli, která šíleně smrděla desinfekcí. "Když skončila škola a děti vyběhli, uviděli tě venku jak visíš ze stromu. Rychle se k tomě rozběhli a zjistili že jsi v bezvědomí. Tak tě odvezli do nemocnice. Co se ti stalo?" zeptala se máti. "Mno víš, ono to..." úplně mi vypadlo, co se stalo. "Já vůbec nevím, na nic už si nepamatuju," vzlykla jsem. "Tak to nevadí, nenamáhej se. Doktor říkal že pokud ti půjde všechno jako doteď dneska se už dostaneš domů, teď si jenm pěkně polež a prospinkej se," řekla mi mamka, položila mne a přikryla mne tou nechutnou dekou. Zasnila jsem se. Zdálo se mi, že je nádherný letní den odpoledne a já jsem v jakési neznámé budově. Potom ke mě přišla nějaká žena a řekla, že pro mne nemá jídlo, ale do zítřka to prý bude dobré. Jenže pak se to opakovalo a já měla na krajíčku. Proto jsem se přiblížila psacímu stolu, postavila se na parapet okna a.... "ÁÁÁÁÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍ!!!!!!!" vzbudila jsem se. "Mami!!!!!!!! Já už vim co se stalo!!!!!" zakřičela jsem na mamku. "No povídej!" přiskočila ke mně ustrašeně mamka, po tom, co slyšela můj řev. "No, já jsem přišla pozdě do školy. To víš. A přišla jsem hodně pozdě a tak byla škola zamčená. Já jsem si sedla na strom a přemýšlela co budu dělat, když v tom mi na záda zaťukala moje kamarádka Kája, oznámila mi že je mrtvá, a důkazem bylo, že jsem jí viděla zkrz tělo." vychrlila jsem okamžitě všechno na mamku. "Ale to si měla halucinace. Doktorka ti dá prášky a těhle bujných představ se zbavíš," mamka mne pohladila po čele a odešla. "Ale mami!Mě se to nezdálo!" začala jsem protestovat, ale to už byla mamka pryč. "Kurňa musim se z těhle peřin nějak vyhrabat," odhtrnula jsem deku a začala jsem pokulhávat po pokoji. "A hle, támle z toho okna visí lano!! Konečně se dostanu ven!" zajásala jsem a pomalu jsem začala šplhat dolů. Lezlo se mi to hezky, ani jsem to nepředpokládala. Koukla jsem se dolů, kolik metrů mi zhruba zbývá. Najednou se mi šíleně začala točit hlava a dělalo se mi mdlo. Já úplně zapomněla, že mám závratě!!! V tom se mi uvolnili ruce a já padala volným pádem přímo dolů...