Z pekla štěstí

Z pekla štěstí

Anotace: závody térénní zkoušky

Obvykle nemívala to štěstí, vylosovat si startovní číslo až za půlkou. Pokud se ovšem dalo o štěstí mluvit v souvislosti s vyježděnou stopou, rozdusaným pískem nebo zděšenými komentáři účastníků, kteří to již měli za sebou. Ale Dee se nebála. Tohle byla snad jediná stránka života, ve které si byla absolutně jistá vším, co udělala a do čeho se pustila.
Mulgrave Supreme zkousl udidlo a přešlápl. Dee ho pohladila po nose a natáhla krk, aby viděla na číslo jezdce, který na hnědákovi přelétl kolem tribun. Byla to osmička. Pro její patnáctku nejvyšší čas vyhoupnout se do sedla a rozehřát koně na opracovišti, což vzápětí udělala.
Supreme tančil v klusu na štíhlých nohou a culík jeho jezdkyně se pohupoval ve stejném rytmu. Dávala bedlivý pozor na pohyb koně, který jí prozrazoval vše o jeho stavu, ale zároveň byla uvolněná, klidná a kdyby byla trochu škodolibá, smála by se těm několika na opracovišti, kteří se div nervozitou nezakousávali do podbradních řemínků svých přileb.
Za laťkovým plotem, vedle diváků se objevil její otec. Dee zvedla ruku, zamávala mu a ačkoliv jí pozdrav neoplatil, podle výrazu bylo zřejmé, že je spokojený. Ostřížím zrakem, jakým dohlížel na celý hřebčín, přelétl po nablýskaných koních a pak zmizel v davu.

Supreme lehounce proklusal kolem startu, a podél tribun ho Dee převedla do cvalu. Na konci jízdárny ho obrátila a vybízejíc k rychlosti položením se na jeho šíji vyjela vstříc startu, kudy prolétli jako namydlený blesk. Na začátek nízká bedna, dvojbradlí a rovinka. Z té vycválali konečně ,,ven‘‘ do terénu, mimo prostory tribun, kde diváky dělila od tratě červeno- bílá bezpečnostní páska.
Voda, největší chyták pro jankovité koně, už dnes vyhodila ze závodu několik startovních čísel. Dee položila ruce s otěžemi hřebci na krk a nesmlouvavě ho pobídla přes nízký kolmák skočit dolů, do kalné vody. Supreme vystřihl ukázkový oblouk, bleskurychle srovnal krok a dral se ven. Dee zaslechla pochvalné mručení a potlesk a protože další kolmák byl až za náspem nahoře, na malý okamžik pootočila hlavu. Lidé, někteří s fotoaparáty, jí mávali a usmívali se. Aby taky ne, jela si pro vítězství.
Dee se uvnitř usmála sama pro sebe a popohnala koně do náspu. Překvapeně hvízdla nad bezpečnostní páskou, která byla příliš blízko a zezdola ji jezdec nemohl vidět. Navedla Suprema k překážce a mimo směs vůně trávy, vody a koňského potu identifikovala nakyslý kouř. Ale to už se musela soustředit dopředu, ještě tři kroky, dva- a velmi blízko po pravé straně se mihlo něco modrého, kolem prosvištěl bílý předmět- Supreme se odrazil- a bílá kulička při dopadu na horní břevno překážky explodovala. Vzduchem to prásklo tak, až Dee na okamžik zalehly uši a panicky strhla koně na stranu. Polekaný Supreme narazil koleny do překážky a náraz katapultoval Dee ze sedla. Po hlavě přelétla kolmák a tvrdě dopadla na rameno. Okamžitě se ještě za pádu stulila do klubíčka, aby jí kůň neublížil svými kopyty, avšak zdálo se, že hřebec zůstal za překážkou. Prásknutí odeznělo a nahradilo jej ohromené a ticho. Dee se snažila potlačit špatný pocit a neohrabaně se otočila.
Supreme ležel za kolmákem, zadní nohy složené na boku a pravou přední nataženou před sebe.
,,Ne!‘‘ zaječela divoce a hnala se k němu. Hřebec se postavil na zadní a opatrně přenesl váhu i na levou přední- pravá se pod ním však podlamovala.
,,Ne, prosím tě, ne!‘‘ Dee ucítila ve svém hlase slzy z obrovského strachu. Oběhla překážku a vrhla se ke koni, který před ní nejistě ucouvl. Kromě silných škrábanců na levém koleni se zdálo, že je noha v pořádku, Dee se však netroufala vynést ujištění, dokud to neuvidí veterinář. Ruce se jí klepaly, když ohmatávala pravou nohu a neúspěšně myslí potlačovala výkřiky diváků a zdravotníků, kteří k nim běželi.
,,Jsi zraněná?‘‘
Dee se po tazateli vztekle ohnala. ,,Vypadám tak? Věnujte svoji péči raději Supremovi, jo?‘‘
Zdravotník ukřivděně couvl a kolem hřebce se začal motat houf. Supreme vysoko zvedal hlavu a ržál.
,,Tati!‘‘ Dee se vrhla otci do náruče. ,,Řekni, že tu nohu nemá zlomenou, řekni to, prosím!‘‘
,,Uhněte,‘‘ požádal s klidem ředitel hřebčína čumily okolo koně, vyndal ruce z kapes a poklekl u něj. Prsty zhrublými prací přejížděl po hladké, ušlechtilé srsti, ohýbal nohu v karpálním a kolením kloubu a sledoval hřebcovo kulhání. Několik lidí z technického týmu se vrátilo z nepořízenou- hrdinové s práskací kuličkou zmizeli beze stopy, ale tahle informace šla mimo Dee. Tiskla pěsti k sobě, až klouby bíle zasvítily pod kůží a prosebně sledovala otcův pohyb.
Konečně pan Loren povstal a pohladil koně po nose. V Dee se vše sevřelo, gesto vypovídalo o rozloučení se s koněm, kterého je třeba utratit. Bezděky jí vyhrkly slzy a srdce začala uchvacovat obrovská prázdnota, než se její otec pousmál.
,,Utratit ho rozhodně nenecháme.‘‘
Dee spadl kámen ze srdce a ta rána musela být slyšet až vzadu na tribunách, kde ještě stále čekali na vyjádření toho, co se stalo. Před očima se jí v několika sekundách promítl film o grošovaném hřebci, kterého po operaci otec koupil, i dlouhé měsíce vzájemné sbližování a hledání důvěry.
,,Kost ovšem může být naštípnutá-‚‘‘ vyrušil ji hlas mladého medika, ale Dee ho neposlouchala. Procpala se davem až ke svému koni, který na ni čekal. Objala ho kolem krku, Supreme jí opatrně položil hlavu na rameno a Dee mu na oplátku postříbřila hřívu slzami úlevy.
Autor Alex Foster, 26.06.2009
Přečteno 482x
Tipy 3
Poslední tipující: Lilly Lightová, Bíša
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Pěkně napsaný příběh. Dávám tip.

16.08.2009 16:13:00 | Lilly Lightová

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí