Mrtvý vrah

Mrtvý vrah

Anotace: Nikdy nenajdou mrtvého vraha........

S rozkoší upře pohled na vanu plnou horké vody. Zachytí omamnou květinovou vůni pěny, pak nedočkavě sklouzne do té lákavé voňavé lázně. Slastně vzdychne. Z kuchyně k ní doléhá řinkot nádobí a Jesseho melodický hlas, tiše si pobrukuje jakousi melodii. Samantha se usměje, prohrábne si krátké blonďaté vlasy.
Voda náhle začne potichounku pobublávat a pěna s jemným šuměním mizet. Znenadání ji ochromí prudká bolest hlavy, není s to se hýbat, ani myslet. V hlavě se jí odvíjí děsivě realisticky působící vidiny. S očima dokořán zajede pod vodu, do nosu a úst jí okamžitě vteče ta horká – teď už to není vůbec příjemné – tekutina. Hlava jí třeští a ona to vidí.........

Jesse vběhne do koupelny, jindy nádhernou tvář s ostře řezanými rysy má zkroucenou hrůzou, vrhá se vpřed, svaly na předloktí se prudce napínají. Všude cáká voda a pak je bílo..... bílo kam jen oko dohlédne...... bolí ji z toho oči, je jí z toho zle! Ta barva je odporná!

Jak dlouho už leží pod vodou neschopna hnout jediným svalem??? Pět minut? Deset? Možná hodinu… Dlouhá doba moc dlouhá…. bez dechu… ale ona už nemusí dýchat........ už nepotřebuje...... ne.....

Vidí to seshora, vana, bílá vana a v ní tělo, kalné oči upírá přímo na ni, ale nevidí ji… ani nemůže. Ruce podél těla, noha přečnívá přes okraj, bílé rozmočené tělo v prázdné vaně a voda všude..... na zdech, stropu, podlaze...... Zmodralé rty, na pažích a krku tmavé podlitiny. Nedýchá už ne… už nepotřebuje.......

Pořád tam leží, oči nevidomě hledí k hladině, ale nevidí ji...... jen divoké děsivé vidiny. Tělo už má celé rozmočené a bledé a rty otevřené s lehkým namodralým odstínem.

A pak vejdou, lidé v uniformách, sklánějí se nad tělem, kroutí hlavami, promlouvají spolu, fotografují. Nekonečně dlouhou dobu obcházejí kolem, hledají stopy, kroutí bezradně hlavou......

Voda se najednou rozvíří, někdo ji popadne za paže a táhne ven, řve, vzlyká a mačká jí paže.... i krk. Samantha ožije, popadne ho za krk a pevně obejme, přitiskne ho ke svému tělu pod vodou. Mačká mu paže, pak i krk. Brání se jí, zuřivě sebou mrská, kope, cáká. Voda je všude, na stěnách, podlaze i stropě..... po několika minutách znehybní..... už nedýchá..... ona se vynoří z vody a zmizí.... na všechno se dívá shora… vana, bílá vana a v ní tělo, Jesse.... kalné oči upírá na ni..... na svou milovanou Samanthu.... pak vystoupí ze svého těla.... už ho nepotřebuje… dívají se spolu, Jesse a Samantha...... a pak vejdou lidé v uniformách……
„Chtěla jsem být s tebou, Jessi.... nesmíš se zlobit, že jsem tě zabila......“ Hlesne a láskyplně na něj pohlédne. On jen polkne a sleduje, jak ohledávají jeho tělo. Pak se zdráhavě pousměje. „Tenhle případ nikdy nevyřeší. Nikdy nenajdou mrtvého vraha, který vraždil.“
Autor Dhampir, 05.07.2006
Přečteno 599x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (6)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Tak tahle povídka je moc dobrá. Ale je fakt, že tu poslední větu bych zkrátila jen na: Nikdy nenajdou mrtvého vraha. Ten dovětek: co vraždil, už je tam pro mně moc.. Ale stejně za 100% :3

06.10.2006 18:48:00 | Angelon

To se mi moc líbí.. nikdy nenajdou mrtvého vraha, který vraždil... to je super, moc se mi líbí. Jsi opravdu moc dobrá!

26.07.2006 18:11:00 | Jajja

Je tam sice přetečkováno, ale mně to nevadí, prostě delší pauza. Čte se to dobře, má to spád a nápad. Jediné, co bych vytkla, je ta poslední věta. Myslím, že není potřeba se v textu odvolávat na název povídky, klidně to mohlo končit tím, že "ten případ nikdy nevyřeší". Ale je to jen můj názor, nikomu ho nevnucuju:-) Jako celek moc hezké.

25.07.2006 12:30:00 | Gina Rocca

Pěkná povídečka, ale některé části (hlavně konec) jsou opravdu hodně zmatené a navíc se mi moc nelíbí těch deset teček za každou druhou větou, špatně se to čte. Ale jinak supr!:)

10.07.2006 19:50:00 | Sokolička

je to příjemná změna od těch věčných upírů:)Líbí se mi to,ale některé kousíčky jsou dosti zmatené...

09.07.2006 14:22:00 |

moc pekny. dobre se to cte. a zas je to neco jinyho tentokrat nez upirci co:)

08.07.2006 12:12:00 | ruach

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí