Kompromis s Nemesis 8

Anotace: Kapitola 8 / 19.3.2044 / Jungla /

Sbírka: Kompromis s Nemesis

 

Kapitola 8 / JUNGLA /

Kapky bičovaly čelní sklo služebního Chrysleru Patriot. Za volantem seděl Chavez, neboť Nunez raději zaujal místo na elektrickém křesle, než aby řídil elektromobil. Nedlouho nato dorazili k mostu Puente del Alamill. Obloha byla zatažená. Nunez o mostu věděl, že šlo architektonický skvost minulého milénia. Hned jak se octli na druhém břehu řeky Guadalquivir, atmosféra města se totálně změnila! Nešlo již o půvabné přístaviště. Zdálo se, že se octli v úplně jiném městě. Nunez si vybavil italský Řím, kde existoval mikrostát Vatikán. Jungla ale rozhodně nebyla svatá ...

Nunez udiveně zíral. Nešlo mu na rozum, kde se vzaly v metropoli Andalusie slumy.

,,Co se jí stalo? Pokus o vraždu?‘‘ zajímal se Chavez o potlučenou dívku. Z nějakého důvodu myslel hned na to nejhorší. Déšť pomalu a jistě ustával.

,,To si jen nějaký bezpáteřní cretíno zvedl ego na ženské, kterou si chtěl vzít.‘‘

Chaveze to pohoršilo. ,,Jak mohl,‘‘ prohodil poněkud naivně, jenže sentiment mu přerušil prst mířící k jakési barikádě, jež byla vystavěna z neurčitého harampádí. Barikáda zužovala silnici z obou stran, takže jí projelo jen jedno průměrné auto.

,,Zde došlo ke konfrontaci s Úvém!‘‘ oznámil zobák šéfovi.

Tomu okamžitě došlo, že je po zdolání mezírky může někdo přepadnout. Za barikádu totiž neviděli. Mohlo jít o past? ,,Nikde nikdo Jesusi,‘‘ odsekl poučně, aby tím dodal zobákovi kuráž. Zkontroloval i Magnum. Měl jí. ,,Nevadí. Zajeď za barikádu.‘‘

Chavez se divil. Nuneze tím rozhodil. ,,Co čumíš? Nerozumíš španělsky? Common!‘‘

Stalo se. Elektromobil byl obklopen bordelem. Poldové zatajili dech. Bál se i Nunez? Nadechl se, až měli harampádí za zády. ,,Čistej vzduch,‘‘ řekl Nunez, jenže vzduch ovzduší čisté nebylo. Nebyla to skutečná jungle. Šéf ale jistou paralelu našel. Slumy připomínaly příbytky domorodců. ,,Říkám si Jesusi, jestli jsme v okrsku Sevi-Sur …‘‘

,,Co vím šéfe, tak na mapě je přerušovaná kružnice, která značí přechod mezi okrsky Sevi-Sur a Sevi-Cen. Oficiálně nejsme ani tu, ani tam.‘‘

Výstižnější název by lokátor nevymyslel. V tolerovaném okrsku panovali bezohlední jedinci a vyjma nich, se v Jungla málokdo vyznal. Zánik deště zvěstoval, že domorodci opustili své nory.

Jungla rázem ožila!

Chevrolet se svítícím nápisem "Policía" jim očividně nelíbil. Nechovali se agresivně, spíš je ignorovali. Chavez zíral s otevřenou pusou, protože mu nešlo na rozum, kolik lidí se může vtěsnat do nanicovatého slumu. ,,Lozí snad z kanálu?‘‘

Nedíval se však na cestu. ,,Atención!‘‘ zařval Nunez, neboť si stačil všimnout výstřední tlupy, co si ohřívala ruce nad plápolajícím barelem. Šlo o něco chemického, protože to hořelo, i když pršelo. Plamen měl nazelenalou barvu. Proč pořádali banket uprostřed ulice? Nesešlo na tom. Chevrolet ho ukončil. Náraz ...

,,Carajo!‘‘ nadával Nunez, poté co barel převrhli. Zelený plamen se vytratil. Tlupa sice ustoupila, přesto její členové běsnili. Nemohli narušitele ignorovat! Tu tlupa sebrala odvahu a obstoupila je! Dávalo to vzpomenout na hyeny, které číhají na větší, přesto však zranitelnější zvíře. Nunez i Chavez měli vlasy zježené a potupně sledovali, jak jim bez respektu buší do kapoty. ,,Posraní kyberpunkové,‘‘ poznal v nich členy hnutí.

,,Zapni klakson,‘‘ poručil mu Nunez, jenže zobák nereagoval. Bubnování pokračovalo. Toto byl jejich revír a oni jej narušili. ,,Jesusi!‘‘ řval dál Nunez. Oslovení ho vytrhlo ze zaseknutí. ,,Lo siento,‘‘ omluvil se, rozezněl se klakson, což tlupu rozehnalo.

Nunez jejich módním vkusem opovrhoval. O co jim vůbec šlo? Byla v tom politika? Hnutí prozrazovaly číra inspirované kmenem Irokézů a na očích nosily zamřížované brýle. Souviselo to s jejich pohledem na život? Nebo seriálem Star Trek? Otázek se nabízelo několik. Hrozili jim zdviženými pěstmi. To kapitána dopálilo. K překvapení zobáka si sundal pás, otevřel a vystoupil si. ,,Vidím, že nás okupují Indiáni!‘‘

,,Co si myslíš, že děláš? Fízle!‘‘ přerušil ho jeden z tlupy, jemuž za mřížemi žhnuly oči.

,,Zde neplatí vaše prohnilý kapitalistický pravidla!‘‘ podotkl jiný. Nunez nepoznal, kdo co řekl. Napočítal jich šest a zaregistroval i to, že se z nedalekých slumů blíží posily.

,,Máš velký kmen náčelníku!‘‘ řekl tomu, co se první ujal slova.

Po tváři mu přeběhl pyšný úsměv. Lichotilo mu to? Zbytku se však ten titul nelíbil. ,,Jao není náčelník!‘‘ zařval někdo z tlupy, která se neustále rozrůstala.

,,Já myslel, že velí vždy ten s největší kuráží a to i v případě anarchie!‘‘ přihlásil Nunez 

Měnily si zmatené pohledy. Polda je slovíčkařením rozhodil. Nakonec zírali na Jaa a čekali, co na to odpoví. ,,Naše hnutí neuznává tvoje hodnoty!‘‘ řekl.

Soudruzi ho podpořili ohlasy. ,,Bien Jao!‘‘ nebo také. ,,Unidad!‘‘ Což mimo jiné znamenalo jednota. Nunez vybídl k vystoupení i Chaveze, čímž dal najevo, že chce vyjednávat. Hrál s nimi hru, oni mu nahrávali a vzhledem k tomu, že je považoval za "comunistas", bavil se nimi stejně jako s Eslavem.

,,Znáš mio hodnoty nebo bezdůvodně soudíš člověka?‘‘

Mračili se na svého spiklence. ,,To by si neměl Jao!‘‘ vyčetli mu.

,,Vždyť já nikoho nesoudím!‘‘ pronesl ukřivděně Jao.

Na to polda čekal. ,Poslyš Jao. Sice nejsem anarchista jako ty, ale pokavaď vidím reklamu, v který se předvádí mecenáš Dami-N, stoupají mi hrůzou chlupy na celým těle,‘‘ prohlásil a za zmínku stojí, že ani nelhal. Tlupa mu kupodivu naslouchala.

,,Za to máš mio, e, naše sympatie,‘‘ připustil Jao. Nohsledi přikyvovali. Zmíněný si sundal mřížované brýle. Nunez překvapilo, že Jao není Asiat. Tlupa už přestala růst.

,,Utopie se ještě nějakou dobu neužije!‘‘ uchechtl se. Sympatie byla rázem ta tam. Co ho k vedlo k destrukci vlastního vyjednávání? Jao se tvářil jak vzteklá hyena.

,,Směj se našemu přesvědčení! Zdá se, že neumíš počítat fízle! Jste dva a my? Tucet! Řekl bych, že v Jungla nic neznamenáte.“

Šéf se usmál a poté změnil tón. ,,Mířil jsem úplně jinam Jao!‘‘

Koutkem oka zkontroloval zobáka. Tvářil se jak kořist.

,,Utopie spočívá hlavně ve společným vlastnictví, nebo nó?‘‘ zeptal se Nunez a zatvářil se, jako by čekal na vysvětlení. Znovu přejel Magnum, kdyby ji potřeboval. Doufal, že nó.

,,Má být fízle?‘‘ zavrčel někdo z davu.

,,Má být to amigo, že jste ještě žádnou utopii nenastolili a i kdyby jste se stavěli na hlavu, platí prohnilej kapitalismus a co vím, tak víc než kdykoliv předtím!‘‘ stál si za svým kapitán Nunez. Přešli to mlčením. Nunez se s tím nespokojil. Eslavo mu přeci oponoval!

,,No a kdo je symbolem kapitalismu? Lidi jako Damian Nathan!‘‘

Někdo mu zařval do jeho přednesu. ,,Co je to za mierdy?‘‘

,,La verdad del evangelio!‘‘ řekl Nunez, že jde o svatou pravdu a ukázal dlouhý nos Jesusovi. Legrácka ho kupodivu uklidnila. Ovšem tlupu zbytečná diskuze unavovala. Kdyby nenosili ony pofidérní brýle, v očích by se jim dozajista zračilo nepochopení. Netušili, zdali je chce pozavírat, nebo z nich jen tahá informace.

Slova se chopil Jao. ,,Flanďácký kydy bych od fízla nečekal,‘‘ odsekl Jao. Sborový smích. ,,Kápni božskou, co nám chceš?‘‘

,,Dami-N je nepřítel mimo naší dimenzi. To je prostě fakt. Jsou tu však tací, kteří parazitují na nejnižší třídě. Myslím tím, takový ty rádoby podnikatele v šedé zóně. Pasáky, převaděče, dealery,‘‘ odmlčel se Nunez dramaticky, načež se s dotazem obrátil na zobáka. ,,Jak se jmenuje ten náš Jesusi?‘‘

Kyberpunkové se na sebe zazubili. ,,Opravdu nejste flanďáci?“

Nunez se zazubil  ,,Jesusi?‘‘ opakoval se.

Chavez mu to jméno prozradil. ,,Úvé!‘‘

,,Nebereme drogy,‘‘ tím Jao prozradil, že ví, o kom mluví.

,,Říká vám to jméno něco hermanos?‘‘ zajímal se Nunez.

,,Nebereme drogy!‘‘ pronesl kmen sborově.

Nunez vyjádřil zklamání. ,,Chápu, že nechcete do vlastních řad.‘‘

Někdo z týlu tlupy zakřičel. ,,Nefetujeme! Zjisti si to na síti!‘‘

Osmělil se i zobák. ,,Neslyšeli jste alespoň o Impu?‘‘

Inspiroval ho šéf? Otázka zřejmě dopadla na ornou půdu. Hnutí se obrazně rozpustilo. Bylo to zapovězené slovo?

Zůstal jen Jao, který zamrzl na místě. ,,Imp je svinstvo,‘‘ zavrčel.

Zobák přitakal. Jao pozvedl zrak a začal si nečekaně stěžovat.

,,Některé hermanos nám odloudil mezi narkomany. Revolta jde u nich do hajzlu a když na to přijde,‘‘ ušklíbl se. ,,Pokud je někdo v jiné dimenzi, tak oni.‘‘

Nunez se usmál od ucha k uchu. ,,Vidím, že ti na nich záleží!‘‘

,,Jakpak by nó fízle!‘‘ vykřikl zběsile a k překvapivě se ohnal pěstí, jako by chtěl udeřit ducha. Chavez ustoupil, Nunez nikoliv. Díky častému hraní, dovedl vyhodnotit situaci a včasně reagovat. Ruku mu chytil, třebaže nemířila na jeho tvář. Nicmnéně nechtěl mu ublížit. Odnesly to pouze mřížované brýle, které upadly do kaluže. Nunez rozeznal na jeho tváři slzy. Neposmíval se mu.

,,Dostalo to i mio skutečnýho sourozence!‘‘ zalamentoval Jao, jenž nejspíš čekal, že ho bude chtít kriminalista odstranit jak nepřizpůsobivého po vzoru dění v USA. Ovšem nestalo se tak. Viděl v něm Eslava. Ruku pustil a klidným hlasem mu pověděl.

,,Hermano, hermano. Život je někdy tragédie,,“ hovořil konejšivě Nunez a pak spiklenecky dodal. ,,Netoužíš po pomstě? My toho kuplíře se životy dostaneme.“

Jao se vyprostil, urovnal číro a tou samou rukou mávl. ,,Jungla má nepsaný pravidla!‘‘

Nunez pokrčil rameny. ,,Bien. Nemůžeš být konkrétní. Tak na to půjdeme jinak,‘‘ zamyslel se a uvažoval, jak to zaonačit. Jao ho ignoroval, otočil se a už už byl na odchodu.

,,Zajímalo by mě, kde se ona brána do jiné dimenze nachází,‘‘ šel na to přes dvojsmysly. Samozřejmě se tím chtěl zeptat, kde je ta droga k dostání.

Jao se zasekl. Neotočil se, jen pošeptal do noci. ,,Když už jste ti flanďáci,‘‘ uchechtl se. ,,Vybájili jste si město, který váš krutej náčelník potrestal meteorickým deštěm!‘‘

Nunez zkoprněl. Chtěl mu poděkovat, ale nevěděl za co. Co tím chtěl říct? Zíral zmateně na mizející číro ve tmě. Jaké město měl na mysli?

,,Šéfe?‘‘ přerušil mu zobák tok myšlenek.

Šéf se na něj zamračil. ,,Carajo! Co je? Na hádanky nemám čas!‘‘ zavrčel. Empatie byla ta tam.

Zobák se odbít nenechal. ,,Říká vám něco Gomora?‘‘

,,Diaspora,“ zazubil se Nunez a poděkoval mu. ,,Grazias!‘‘

Ω

Křižovali ohavným okrskem. Jungla byla vším, jen ne lákadlem pro turisty. Ze všeho vyzařovala dekadence. Tichý elektromobil zastavili až před někdejším obchodním domem. Podle všeho se tam dalo stále nakupovat. Budova měla tvar kvádru, kovové stěně vévodila bílá s azurově modrou, přestože na některých místech už barva tu a tam prohrávaly se rzí. U vstupu se shlukovaly ztracené existence a nad hlavami zářily neonové písmena "O R A“. Po bližším zkoumání předpojatý šéf zjistil, že koncovce předchází grafity "Gom". Tak vznikla Gomora.

,,Uvidíme, jestli se dá indiánům věřit,‘‘ odsekl Nunez, předtím než otevřel dveře Chevroletu. Z někdejšího obchodního domu zněla hudba složená ze syntezátorů. Šéf se rozhlédl a přesvědčil se, že ke vstupu do Gomory, stálo těch existencí daleko víc. Nutno říci, bylo těžké je nějak škatulkovat. Šlo o různorodé hloučky, ať už se to týkalo oděvu nebo etnika. Jen tak na okraj, ulice se jmenovala Calle de los Leones. Nunez usoudil, že nejlepší bude, když se budou řídit zákonem džungle ...

Kráčel arogantně a neuhýbal. ,,Kde jsi Úvé?‘‘

Tu k němu přistoupil Jesus. ,,Co ten řetězec nabízel šéfe?‘‘

,,Diaspora?‘‘ opakoval název Nunez. ,,Vše, po čem moderní člověk touží!‘‘ připomněl si reklamní slogan. Co věděl, ony světoznámé obchodňáky měly centrálu v Izraeli. Do jednoho z nich chodili i s mamá v Madridu. Řetězec se dočkal pádu.

,,My nehledáme všechno Jesusi. Hledáme někoho konkrétního! Jak že se ten ...‘‘ odmlčel se a rozhlédl se jak pozorovatel na galeoně. ,,Úvého!‘‘ doplnil ho zobák. Šéf zalitoval, že nevzal raději Palladina. ,,Silencio!‘‘ okřikl ho místo díků.

Chavez se tvářil ukřivděně. Nunez si křivdu uvědomil. Zahrál jí do autu. ,,Co jste vy měli v plánu, než jsem se do toho vložil?‘‘

,,Napadlo nás, že otestujeme někoho v deliriu. Už jsme to realizovali u nás v případě toho šmejdu z Magrebu ...‘‘

,,Odtamtaď nikdy nic bien nepřijde,‘‘ odsekl Nunez a pokusil se najít někoho, kdo by odpovídá jeho popisu. Což o to, tu a tam se někdo potácel. Jaká droga to měla na svědomí? Vrátil se k tématu. ,,Nápad k nezaplacení. Co jste se dozvěděli?‘‘

,,Bohužel nic,‘‘ připustil smutně Chavez a držel jazyk za zuby.

Kapitán se zamračil. ,,Nepovídej, že o něm nikdo nic neví.‘‘

,,Nejspíš sí,‘‘ řekl Chavez. ,,Buď nebyli schopni slova, nebo nás odbili kvůli uniformě.‘‘

,,Měli jste být inkognito,‘‘ napadlo Nuneze, jenž se zamlouval i zobákovi. ,,Mám si zajít pro dres?‘‘ opáčil v souladu s nápadem. Šéfa rozesmál. Řekl. ,,Leda by šlo o Jungla United.“

Hudební kulisa se náhle změnila. Nunez by si toho nevšiml, kdyby někdo nenazval kakofonii totálním hitem a hned nato se nedal do tance. Individua v podobném oblečení utvořila kruh. Poté se spontánní tanečník blýskl netypickými kreacemi. Ve tom tanci se snoubilo Flamenco s karibskou Bachatou a pouze ignorant mohl pochybovat o vlivu street dance, co vnikl v ulicích metropolí USA. Nejzvláštnější na tom bylo, že tanečník tančil úplně sám. Nunez to nepobíral, neboť nerad tancoval. Usoudil, že musí jít o někoho v deliriu.

,,Musíme to jít jiným způsobem. Říkal jsem ti, že jsem působil na základně New Phoenix?‘‘

Chavez zvedl koutky. ,,Nejednou šéfe.‘‘

,,Základna z tebe udělá teprve drsňáka,‘‘ prohlásil Nunez, což vyznělo legračně, neboť sledoval emotivní tanec a ne jen tak náhodou. Doslova se jim nechal zhypnotizovat! Brzy dal i on průchod spontánnosti. Dal se do kroku, rozrazil kruh a už už se natahoval po tanečníkovi. ,,Pojď sem ty kašpare!‘‘

Tanečník nešel. Podařilo se mu totiž obratně odtancovat. ,,Hej!‘‘ vyjekla hysterická žena. ,,O co ti jde fízle?‘‘ pokračovala s hysterií. Rozptýlené body kruhu ho bodaly pohledy.

,,Nejste mio typ sheriffe,‘‘ vysmál se mu tanečník. Oděn byl ve výstředním oděvu z plastu, vlasy měl jak bodliny a posmíval se dokonce i veselýma očima.

,,Ti dám typ!‘‘ zařval Nunez a ukázal na něj. ,,Od koho bereš?‘‘

,,Čtyřicátá že nejsou léta zábavy?‘‘ smál se tanečník.

Kde se vzala ta neúcta k policii? Nunez ztrácel trpělivost. Měl rudo před očima, sotva se ovládal a už už sahal po Magnum.

,,Pistole s bubínkem. Jak staromódní!‘‘ uchechtl se tanečník, což už policista neunesl. Tasil! Tanečník dal ruce vzhůru.

,,Magnum není pistole a pokavaď nevyklopíš, kde jsi vzal Imp, poznáš to na vlastní kůži!‘‘

,,Seňor se vyzná,‘‘ odsekl bojácně tanečník.

Ozbrojenému přistála čísi ruka na rameni. Reagoval rychle.

,,Jak se opovažuješ?‘‘ otočil se a chtěl toho drzouna udeřit.

,,Šéfe,‘‘ šlo naštěstí jen o Chaveze. ,,To jsou Oncerios. Neslyšel jste o nich?‘‘

V očích měl otazníky a hudba vztek umocňovala. ,,Měl bych?“

,,Teď je to populární. Zpopularizoval je seriál na síti, kterej romanticky vykresluje éru Unie. Nesledujete to s vaší mujer?‘‘

Nunez zavrtěl hlavou. ,,Nesledujete s Tinou stejný platformy.‘‘

Tu vyšlo najevo, že je celou dobu poslouchala hysterická žena. Hovořila pokorně. ,,Oncerios skutečně tančí jen tak. Bez drog.‘‘

Nunez se drobet zastyděl. Všiml si toho i spontánní tanečník. Zdálo se, že s ním soucítí. ,,Šéfe,‘‘ oslovil ho stejně jak zobák. ,,Když nám dáte pokoj, povím vám, jak poznáte uživatele Impu. Ostatně, jsme dnešní a každý ví, že se z něj stal fenomén.‘‘

Zbraň byla zpět v pochvě. ,,Sorry,‘‘ omluvil se neupřímně.

Tanečník se usmál již bez drzosti. ,,Viděl jste někdy Outloně?‘‘

Nunezovi to nemyslelo. Byla to šílená noční. Tanečník pokračoval ve výkladu. ,,Jde o druh opičky s extrémně vykulenýma očima. Žije na Jávě a …‘‘

,,Vím!‘‘ zvolal Nunez a namísto toho, aby mluvil s vysvětlujícím, otočil se k Jesusovi. ,,Natrefil jsem na ni v Madridský Zoo! Mají tam volnej výběh. To se nad hlavou zlomila větev a jeden z těch outloňů přistál Tině za krkem! To byl virvál! Divil by ses Jesusi, kolik mají Baskové nadávek!‘‘

Oncerios tím pobavil. ,,Jste zábavný šéfe!“ ocenila to hysterka.

Našel si nové amigos? Jakmile se tanečník dočkal ticha, mohl mohl myšlenku dokončit. ,,Tak si vybavte ty jejich magický oči!‘

Ω

Razili si cestu ke Gomoře. ,,Get out cops!‘‘ okřikl je někdo.

,,Nauč se španělsky,‘‘ odsekl Nunez. Čím blíž budově byli, tím víc hudba nabírala na hlasitosti. Minuli jiné Orcerios, Kyberpunky, rovněž i Maury a i partu fotbalových chuligánů. Nunez sjel zobáka zvídavým pohledem a neušlo mu, že se mračí, neboť šlo o úhlavní rivaly jeho milovaného Betisu. Zakrátko vzteklá tvář Jesuse přešla ze šklebu do rozmilého zalíbení. Co ta náhlá změna? 

,,Kurtizány,‘‘ zjistil, že zírá na prostitutky a na první dobrou jej zaujali jejich vlasy. První měla copánky spletené jako dvě anténky, druhá měla vlasy zbarvené dorůžova. Dotáhly snad z comiconu? Spojovaly je fialové kabelky a podpatky.

Chavez se červenal. ,,Nemáš se zač stydět Jesusi,‘‘ zvedl koutky. ,,Možná jsou za školou, ale vyzrálý jsou jak rajčátka.‘‘

Vzápětí sjel očima i popelnici, na které byl sprejem nanesen symbol dolaru. Zřejmě aby se vědělo, že jsou ty dvě rozkošné, podle všeho ještě puberťačky, na prodej.

,,Nestydím se šéfe,‘ ohradil se nervózně. ,,Zírám jim do očí.‘‘

Nunez se chtěl blýsknout nějakou šovinistickou poznámkou, pravda že i on z dálky rozeznal prapodivné odlesky jejich očí.

,,Hmm,‘‘ zamyslel se a chtěl na to jít technicky. ,,Nezapomněl jsi na snímače?‘‘

Chavez se v reakci praštil do čela. Odpověď byla jasná.

,,Nechej to plavat Jesusi,‘‘ konejšil ho. Popelnici stála  už opodál. ,,Zkusíme na to jít diplomaticky. Vamos.‘‘

Zraky kurtizán se obrátily k příchozím. Kriminalisté se zastavili a ten zkušenější dal ruce v bok. ,,Vidím, že podnikáte!‘‘

Iniciativu převzala ta s copánky, neboť ta růžovovlasá potahovala z vodní dýmky. ,,Líbí se vám mláďata?‘‘ ptala se směle a vyznělo dosti pedofilně. Mohlo jim být pod patnáct? Odvahy měly dívenky na rozdávání. ,,Máš před sebou dvě zlobivý chicas, co nemaj na cukroví!‘‘

Nunez si dokázal představit, co má tím cukrovím na mysli. Imp! Rozeznal její abnormálně vytřeštěné oči, oči, jež vrhaly odlesky a totéž se dalo říci o její kolegyni, pokud se neztrácela v dýmu. Zásluhu na to měl hlavně Chavez, neboť z ní nemohl spustit oči. Kriminalisté si vyměnili pohledy plné porozumění.

Růžovovlasá usoudila, že si jí vybral. ,,Jak ti říkají fešáku?‘‘

Šéfovi se v hlavě zrodil plán. Věděl, že kadeta vyvede z míry, ale hodlal to risknout.

,,Jesus,‘‘ odhalil svou totožnost. Proč nelhal? Byl to Jesus ...

Reagovala úlisným tónem. ,,Můžu být tvá Maria Magdalena?‘‘ navrhla Jesusovi a přejela mu prstem po hrudníku. Napjala ho.

,,Stojíš za to?‘‘ zeptal Nunez a už už se tasil kartu.

,,Definitely!‘‘ nepodceňovala se v angličtině. Přesto se poldovi zdálo, že postrádá prostorové vnímání. Zírala na potenciálního zákazníka se zájmem, přesto však nepřítomně, jakoby netušila, jak vypadá a zároveň netušila ani to, ke komu vlastně mluví.

Tu došlo ke změně v playlistu. Nunez tušil, že nová píseň bořila hitparády. Text o lásce mu přišel naivní, nicméně zpívala ho oblíbenkyně jeho manželky. Co by řekla na jejich situaci? Melodie byla obzvlášť toxická. Chicas se začaly natřásat.

,,Poldu jsem neměla. Natož dva! To bude mucho dolarů. Mucho!‘‘ napůl zazpívala růžovovlasá, zatímco se vlnila do rytmu. Ta s copánky se vytasila s mikro platebním terminálem. Nunez vykulil oči. Účtovala si opravdu hodně.

Chavez zkameněl, jakoby potkal medúzu. Nunez to upřesnil. ,,Špatně jsme se pochopili má drahá,‘‘ řekl a ukázal jí snubní prsten. ,,Má být?“ setkalo se to s nepochopením. Musel na to jít odjinud. Neměl jinou možnost, než uvést Jesuse do rozpaků. Položil mu ruce na ramena a spustil. ,,Zde syn Boží si prochází ošklivým rozchodem. Smutní a já nevím, jak mu pomoci!‘‘

Ztřeštěně se uchechtly. ,,Mio amigo! Dovol, abych ti zaplatil lásku této půvabné, ehm, jakpak se jmenuješ růžovovlásko?‘‘

,,Espa,‘‘ štěkla něco, co mohlo být zkráceninou jména Esperanza. Nicméně s přítulností nešetřila. Ta s culíky nastavila terminál. Nunez zamával kartou. ,,Dovol, aby ti kouzelná Espa zahojila zraněné srdce!‘‘

Chavez intuitivně přikývl, i když nic z toho divadla nebyla pravda. Karta pípla a Espa byla pro zobáka předplacena. Chicas si plácly, jakoby vstřelil gól jejich oblíbený tým. Předplacená ruka uchopila ruku zobáka a už už ho vedla pryč. Bylo to morální?

,,Zadrž rajčátko! Udělím amigovi ještě nějaké ty rady. Neví, co číslo se zlobivou chicou obnáší.‘‘

Znovu ten pubertální smích. Nunez polkl, neboť netušil, jak mladé jsou a s jakou suverenitou se k prostituci staví a to jen kvůli drogám. Stačilo jen zaplatit a nevinnost byla ta tam. Co na tom, že nějaký Maur uhodil snoubenku.

,,Se vší úctou šéfe. Vy jste loco?‘‘ upoutal jeho pozornost Chavez. ,,Nezletilá puta? Vážně jste mi právě zaplatil ...‘‘

Nunez mu skočil šeptem do řeči. ,,Lo siento Jesusi. Je to jen součást plánu.‘‘

Chavez nečetl myšlenky. ,,Plán? O jakým rozchodu mluvíte?‘‘

Nunez mu dlužil vysvětlení. ,,Klidně si s ní povídej Jesusi. Nebo jí třeba promluv do duše. Ale stejně jako já, i ty jsi v nich rozeznal uživatelky Impu. Nemám pravdu?‘‘

Chavez přikývl. ,,Svatou,‘‘ připustil.

,,Mám za to, že pokavaď mluvila o cukroví, měla na mysli právě Imp. Nevím sice, jak ta droga dlouho působí, když však získala dolary, vymění je za další matro. A kde bude to matro hledat?‘‘

,,U Úvého,‘‘ opáčil zobák. Nunez mlčky přikývl. Trošku mu ho bylo líto. Nervozity měl na rozdávání. ,,Bien. Rozkaz je rozkaz,‘‘ řekl přeci, i když po něm chtěl kontroverzní věc. Než růžovovlasou přivolal, o šéfovi usoudil. ,,Herectví vám není cizí.‘‘

Nunez se zazubil a sledoval, jak si ho odvádí někam za roh.