Za zrcadlem

Už tu někdo kdysi byl - v tom světě-za-zrcadlem... Taková malá holčička s dlouhými vlasy a růžovou pentlí v nich. A možná se jí tu líbilo, možná ne. A možná o tom jenom snila. Jenže...

Jenže to byl úplně jiný svět-za-zrcadlem, víte? Protože... protože to bylo úplně jiné zrcadlo.

V tom mém bylo více stříbra.

* * *

Všechno je obráceně. Ráno jsem vstal z postele a místo pravé nohy jsem na zem jako první položil tu druhou - tu levou. Chtěl jsem, ještě se zalepenýma očima, otevřít dveře, ale hmátl jsem do prázdna - klika je ne druhé straně než vždycky bývala. Ale nejhorší ze všeho je, že bolest hlavy se nepřesunula... pořád mě bolí úplně celá.

* * *

Všechno je obráceně. Lidi, co by tu měli být, tu nejsou, a ten zbytek je tu se mnou a v tom davu si vzájemně šlapem na deštníky, na nohy a na hlavy.

* * *

Už tu někdo kdysi byl... byl? V mém zrcadle?