Upíří romance 2 kapitola

Upíří romance 2 kapitola

Anotace: Viktorie zjistí svou pravou totožnost...

Sbírka: 2 kapitola

Žena mě nekompromisně táhla. V půli cesty jsem ji poprosila, jestli by mě nepustila. Když tvrdí, že je "upírka", tak by mě asi dohnala. Kupodivu mě pustila, ale kráčela těsně vedle mě.


Otevřela vstupní dveře našeho domu pomocí toho modrého světla. Koukala jsem na ni s otevřenou pusou. Do nosu mě uhodila stará vůně květin. Ta žena šla ke schodům a zavolala: "Pojďte sem!"




Mí nevlastní rodiče rychle seběhli dolů. Má adoptivní matka si pohoršeně odfrkla. Po chvíli seběhl po schodech i Lucius.


"Luciusi," zařvala jsem a vrhla se k němu.
"Měla bys mu poděkovat, to on nás varoval před Marcusem," řekla žena.
"Lucius? Vždyť je to kočka," řekla jsem se smíchem.
"Ty máš kočku," vykřikla má nevlastní matka.
"Ano mám," řekla jsem bez jakékoliv omáčky okolo.
,,Máš měsíc domácího vězení a ta kočka půjde z domu," křikl můj nevlastní otec.
,, Obávám se, že ne," oznámila ta neznámá žena.
,, Cože," zeptala jsem se a mí rodiče zůstali stát.
,, Viktorie půjde se mnou."
,,Ne, to tedy nepůjdu."
,, Poslechni svou matku," řekla moje nevlastní máma.
,, Matku?" Málem jsem omdlela.
,, Bude bydlet se mnou v sídle našeho klanu."
,, Dobře, " odpověděla má nevlastní matka a šla nahoru.
,, Ne, nikam s ní nejedu. Myslí si, že je upír. Prosím, udělám cokoliv, abych tady mohla zůstat," prosila jsem na kolenou.
,,Viktorie, ona je doopravdy upír," řekl sklesle můj adoptivní otec.
,, A navíc Marcus tě tady bude hledat jako první, ale do sídla našeho klanu si nedovolí přijít, alespoň v to doufám," mluvila jako by to byla běžná záležitost.


Má nevlastní matka mi přinesla tašku. Má ,,vlastní" matka sáhla do kapsy. Vytáhla peněženku a začala vytahovat bankovky.
,, Děkuji, že jste se o ni postarali," řekla, když vytáhla poslední peníze.
,, Není za co, a kdyby měla Viktorie někdy zájem, může tu být." řekla ta zrádkyně, otočila se na podpadku a šla nahoru.


Matka mi vzala tašku a já si vzala do náručí Luciuse. Vyšli jsme před dům a tam stálo nádherné červené BMW.
,, Je tvoje," řekla mi .
Nasedliy jsme do auta a ona řídila. Řítila jsem se s ní do neznáma.
Autor Marion de Lynne, 24.10.2009
Přečteno 347x
Tipy 6
Poslední tipující: E.deN, Sýkorka07, Bloodmoon, E.
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Dobrý, jenom mi přijde, že na začátku chybí alespoň jeden odstavec, který by navázal na minulou a objasnil tuto kapitolu. Neutekl ti jen někam při zveřejňování?

24.10.2009 18:37:00 | E.

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí