LESY ŽIVOTA, Kapitola II., část první

Anotace: Vypráví Jonathan, úryvek: „Cedriku?“ zkusil jsem zavolat, avšak jako i jindy nepřišěl ten pocit ze spojení - byl jsem prázdný. Prosím komentujte - díky.

LESY ŽIVOTA, Kapitola II., část první

Vypráví Jonathan

Vzbudil jsem se znovu v temnotě, nebyla to změna, měl jsem hlad a okamžitě mě přepadla zoufalost. „Cedriku?“ zkusil jsem zavolat, avšak jako i jindy nepřišěl ten pocit ze spojení - byl jsem prázdný. Zkusis jsem se zvednout, ale nohy mě neudržely a já se znovu ocitl na podlaze. Začínal jsem přemýšlet o tom, že byla chyba se sem vypravit. Velká chyba! Brzy se mi zatmělo před očima a já znovu omdlel.

V sále to šumělo, z každé strany zeleným světlem osvětlené místnosti se ozývali vzrušeně debatující hlasy. „Ticho!“ zahřměl mohutně starý elf. Síň ztichla a všichni očekávali, kvůli čemu byli svoláni. „Jak jistě víte“ promluvil ten starý elf „na neše území vtrhly cizáci – a co je horší, nevědí o dohodě. Jeden z nich – Cedrik - má krev Ethan a proto tu může zůstat, otázkou však zůstává co s tím druhým. Možnost první, je nechat toho cizáka v kobkách zemřít, druhá – dovést ho na okraj lesa a nechat ho jít, a nakonec, třetí – nechat ho mezi námi.“ Odmlčel se, v síni bylo hrobové ticho „Zítra bude další schůze, rozmyslete si, pro co budete hlasovat, je to jen na Vás. A ještě, Jorrylene, dones cizákovi jídlo a vodu. Vaia.“

Tss, syknul jsem, probral jsem se s bolestí v rameni, co mě však vyburcovalo bylo když jsem uviděl kousek od sebe stát kahan se svící a v jejím svitu stál džbán s vodou a bochník chleba. Opatrně jsem se k tomu přiblížil – nebyl jsem si jistý, jestli se mi to jen nezdá. Nezdálo, v duchu jsem tiše zajásal. Dostal jsem jídlo! Vodu! Nenechají mě tu zemřít.
Jen tak vědět, co je to za dohodu kvůli které tu jsem .. pokud se dostanu domů, musím něco zjistit. Snad se tam dostanu. Však všechno má svoje východisko.
Najedl jsem se, napil a spokojeně usnul.

„Hlasujte! Modrá – první možnost, červená – druhá možnost, zelená – třetí možnost.“
Celé shromáždění zvedlo ruce a na nich se oběvili barevné plameny.
Modré bylo pomálu, ale červená se zelenou byly vyrovnané. Čekalo se tedy, na jakou stranu s přikloní ti, jenž měli na rukách modré plameny..

„Konečný verdikt“ zahřměl starý Elf „je odvést cizáka na okraj lesa a nechat ho jít“

Vstávej! Otevřel jsem oči a nestačil jsem se divit, kolem mne stálo patnáct postav, a když jsem se postavil, utvořili kolem mne kruh a začli odříkávat nějaké zaklínadlo .. Místností znělo synchronizovaně patnáct hlasů, které jsem vnímal spíše jako dunění, pak se kolem mne vytvořilo modré světlo a mě vše sčernalo.

Probudil jsem se za bariérou Lesů, jakmile jsem se probral a dostatečně jsem si uvědomil kde jsem, snažil jsem se myslí dotknout Cedrika, avšak marně. Zůstal v Lesích. "Pane Života - Rollienne, jen ať zůstane naživu a netrpí." pomodlil jsem se. Nechtěl jsem odejít od Lesů, avšak musel jdem zjistit něco o dohodě a pak najít Cedrka - a k tomu jsem potřeboval veškeré informace, co existují. "Milostivý Rollienne, pomoz mi."