Kapitola druhá: CO SE TO DĚJE?
Nechápal to. "Je to vůbec mapa? Co znamená ZAČNI TADY? A kdo to napsal a proč?" Moc otázek a žádná odpověď. Ale celé mu to přišlo zajímavé, lákavé svým tajemstvím.
Dal mapu do kapsy kabátu a pokračoval na své místo, kde se chtěl na chvíli vzdálit od svých starostí. Skrýt se před světem.
Splnilo to účel. To misto pro něj bylo magické. Dnes tam zůstal déle než jindy. Využil toho, že dnes už nemusel nikam pospíchat a zdržel se déle než jindy. Byla tma a chladno, pod nohama mu šustilo listí. Díval se do údolí na svítící město. Z té výšky a dálky mu přišlo klidné. Nevinné. Opřel se o zídku a podíval se k nebi na hvězdy. Pak zavřel oči a v myšlenkách se přenesl tam, kde chtěl být. K tomu u koho chtěl být. A snad tam chvilku i skutečně byl... Pak se zhluboka nadechl studeného vzduchu, otevřel oči a prudce vydechl... Návrat do reality. Opět si uvědomil, kde je.
Vzpomněl si na mapu. Vyndal ji a rozložil před sebou. Díval se ni a přemýšlel. ZAČNI TADY. Pořad to nechápal. "Co to znamená? Kdo a proč to napsal?" A pak mu to došlo. Ten bod, který byl na mapě u nápisu začni tady, to bylo místo, kde právě stál. "To přece není možný", nechápal to. Ale bylo to tak. Vzkaz v mapě odkazoval na místo, kam právě sám přišel. Namlouval sám sobě, že je to jen náhoda. To se prostě děje. Malá pochybnost v něm přesto zůstala. Celé to pro něj bylo zvláštní, trochu tajemné. Už od toho antikvariátu. Složil mapu a dal ji do kapsy. Ještě chvilku zůstal a pak se vydal na cestu zpět do hotelu stejnou cestou. Jak se blížil k antikvariátu, už z dálky viděl, že před jeho dveřmi stojí prodavačka, u které si mapu koupil. A ona se celou dobu dívala na něj, jak přichází. Když byl už téměř u ní, chtěl jí pozdravit a říct, co právě zažil. Už se nadechoval k pozdravu, když v tom prodavačka uhnula pohledem a v tom okamžiku vešla do obchodu a zavřela dveře. Tobiáš se zastavil. Teď už věděl, že tohle není normální a sám pro sebe nahlas řekl: "CO SE TO TADY SAKRA DĚJE?!"